TOMEŠ, M. Simulace LED náhrad v reálných podmínkách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Bc. Martin Tomeš měl za úkol zpracovat diplomovou práci na téma Simulace LED náhrad v reálných podmínkách. Práce je reakcí na v současné době stále častější nahrazování lineárních zářivek T8 moduly s LED zdroji. Tento úkon v sobě skrývá jistá rizika, kterých si není zákazník (provozovatel) vždy vědom. Přehled těchto rizik student shrnul v teoretické části diplomové práce. V praktické části měl student nasimulovat a měřením ověřit vniklé problémy popsané v teoretické části. To jsou zejména změna světelného toku, změna tvaru křivek svítivosti což má za následek změnu osvětlenosti v prostoru i změnu jasových poměrů tamtéž. Tyto úkoly student splnil, avšak ke zpracování mám pár drobných výhrad. Na straně 18 student uvádí, že mezinárodní komice pro osvětlování CIE byla založena v roce 1931, což je chybně. Byla založena už v roce 1913. Na straně 37 diplomant píše, že spektroradiometr CS1000A byl ovládán programem LumiDISP. Nebyl, tuto funkci program zatím neumí. Poslední připomínku mám k jednotkám uvedených u obrázků křivek svítivosti. Student uvádí jednotu cd/lm, ale patrně se jedná o jednotku cd/klm. Navzdory těmto nedostatkům hodnotím práci vzhledem k velmi obětavé práci při měření velmi kladně. Student pečlivě změřil a nasimuloval předložené světelné zdroje a splnil tak zadání práce. Práci hodnotím stupněm A (90 bodů) a doporučuji k obhajobě.
V předložené diplomové práci se Bc. Martin Tomeš zabývá simulací provozu osvětlovací soustavy s LED náhradou lineární zářivky v konvenčním svítidle určeném pro provoz s lineární zářivkou. Práce je tématicky rozdělena do dvou částí a to teoretické a praktické. V teoretické části diplomant popisuje základní veličiny světelné techniky, rozdělení elektrických světelných zdrojů a zvláštní kapitolu věnuje popisu funkce a provozu světelných diod. V této části se diplomant dopouští několika chyb, kdy např. vztah 2.9 na str. 17 pro výpočet světlení zaměnil za vztah pro výpočet osvětlení, který prezentoval v předešlém textu. Na str. 27 je uvedeno, že optimální pracovní teplota LED je 85 – 100 °C. S tímto nelze souhlasit, tyto teploty nejsou pro LED zdaleka optimální, reálně jsou to spíše hodnoty mezní a pro některé diody spíše fatální. Dále je uvedeno na str. 29, že nedochází k blikání u LED trubic, což je diskutabilní. Míra zvlnění usměrněného napájecího proudu LED je otázkou konkrétního provedení elektrického zapojení a nelze říci, že by obecně nedocházelo k blikání. Stejně tak je uvedeno, že LED trubice nejsou náchylné na spínání a vypínání. Toto také závisí na konkrétním provedení zapojení a často mohou být vlivy na životnost při přechodových dějích vyloženě negativní. V praktické části práce diplomant provádí srovnání parametrů klasických lineárních zářivek a jejich LED náhrad a popisuje typické rysy obou typů světelných zdrojů. Kapitola 6 se věnuje představení SW pro návrh osvětlovací soustavy a práci s ním. Tato kapitola není pro čtenáře přínosem a je tudíž nadbytečná. Dále diplomant prezentuje svou simulaci provozu osvětlovací soustavy s lineární zářivkou a jejími LED náhradami v programu RELUX Pro a také přináší analýzu této soustavy z pohledu simulace i z pohledu kontrolního měření. Obr. 7-7 a 7-9 na str. 43 a 44 mají chybný popis, kdy je ke dvěma rozdílným křivkám stejná legenda. Na str. 58 – 62 jsou porovnána rozložení jasů v místnosti při použití jednotlivých zdrojů. Pro simulaci a pro kontrolní měření je však použita jiná paleta i měřítko, což snižuje vypovídací hodnotu obrázků. Dále chybí zobrazení, jak použité náhrady skutečně vypadají (fotografie). Při prezentaci výsledků výpočtu oslnění metodou UGR chybí zhodnocení – jestli je svítidlo při použití LED náhrad stále vyhovující z pohledu UGR a z jakého místa je UGR v dané soustavě vlastně hodnoceno. Na str. 67 ve vztahu 8.4 je uvedena jednotka jasu chybně (cd.m2). Ekonomická analýza je provedena s řadou zjednodušení, když sám diplomant uvádí, že v praxi je nutné se těchto zjednodušení vyvarovat. V obr. 8-24 je představeno porovnání nákladů na osvětlení pro variantu provozu č. 1. V 19. roce provozu sice dochází k vyrovnání ceny při použití zářivky a LED náhrady Teslux 360 SMD, ale dle předchozího trendu křivky nákladů LED náhrady Teslux 360 SMD by v dalším roce opět došlo ke skokovému navýšení ceny o pořízení nového zdroje (v předchozích letech je interval výměny zdroje každé 4 roky, tudíž právě v posledním roce grafu mělo dojít ke skokovému navýšení nákladů), což není v grafu zohledněno. Ve skutečnosti by tedy k úspoře nákladů došlo až později. Nehledě na morální zastarání takového svítidla. Po 20 letech provozu už zřejmě dojde k náhradě celého svítidla namísto výměny sv. zdroje. Ekonomická analýza je provedena značně povrchně a nepřináší konkrétní závěry a zhodnocení. Práce jako celek naplňuje požadavky zadání, avšak nepřináší vhodně formulované závěry. Ze závěrů práce nevyplývá poznatek, zda jsou LED náhrady použitelné, ať už z pohledu technického, ekologického, nebo ekonomického. Pokud jde o simulaci provozu LED náhrad a její ověření, tak výstupy tohoto porovnání také nejsou příliš vhodně a jasně prezentovány. Celkově z práce nejsou jasné konkrétní přínosy této práce řešené problematice. Seznam použité literatury vykazuje formální prohřešky proti běžně používaným standardům. Celkově je práce zatížena vysokým množstvím gramatických chyb, překlepů, vět postrádajících smysl apod. Také jsou používány některé nepřesné termíny, které mohou mást případné čtenáře (intenzita svítivosti, světelný výkon, výkon svítivosti apod.). I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě u SZZ a navrhuji ji hodnotit známkou dobrou (C).
eVSKP id 73622