Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Wasserbauer, Jaromír

Student Roman Brescher při řešení bakalářské práce na téma příprava a charakterizace Ni-P povlaku na lité hořčíkové slitině AZ91 prokázal vysoké kvality především při zpracování teoretické části a následné drobné nedostatky při realizaci vlastních experimentů převážilo závěrečné ze studentovy strany samostatné zpracování získaných dat, výsledků měření, diskuze a formulování přesných a jasných závěrů. V průběhu realizace bakalářské práce student aktivně využíval možností konzultací u svého vedoucího práce, přičemž drobné nedostatky především v prvních verzích textu byly studentem následně pečlivě opraveny nebo doplněny. Bakalářskou práci a celkový přístup studenta Romana Breschera hodnotím známkou A a práci doporučuji k obhajobě pro získání akademického titulu "bakalář“.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Využití poznatků z literatury	B
Studium literatury a její zpracování	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Splnění požadavků zadání	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Buchtík, Martin

Bakalářská práce studenta Romana Breschera je zaměřena na přípravu a charakterizaci Ni-P povlaku na lité hořčíkové slitině AZ91. V teoretické části bakalářské práce student pojednává o hořčíkových slitinách, zejména o slitině AZ91 a následně o bezproudé depozici niklu. Kladně hodnotím kvalitní zpracování teoretických údajů a práci s literaturou. Je však patrné, že se student v některých pasážích mírně ztrácel a ne zcela správně uváděl dané pojmy. Vyskytují se zde i drobné formální nepřesnosti a faktické chyby jako např.: - v kap. 2.3.2 – mikroštruktúra dochází patrně k záměně fáze gamma za fázi delta - pojem „eutektická fáze“ - u diskontinuálního precipitátu je uvedeno, že se jedná o lamely tvořené gamma a delta fází - v kap. 2.2.1 je uvedeno, že běžným legujícím prvkem je Th apod. Pozitivně však hodnotím práci s články a literaturou, kterou student nevyužil pouze k sepsání rešerše, ale také ji využil k porovnání svých výsledků v experimentální části. Samotná experimentální část dokumentuje podrobný popis předúpravy substrátu, depozici Ni-P povlaku s následnou charakterizací povlaků a hořčíkové slitiny AZ91 před a po tepelném vytvrzení. Experimentální práci lze vytknout několik menších nedostatků, kde student např. uvádí nevhodný zápis tvrdosti a zatížení dle normy. Dále je uvedeno, že prvková analýza byla provedena z povrchu vzorku, ale na Obrázku 27 je patrné, že prvková analýza a prvkový mapping byly provedeny z kolmého výbrusu. V kap. 5.2.2 je např. uvedeno, že po tepelném vytvrzení došlo k uspořádání povrchu. I přes tyto nepřesnosti je třeba vyzdvihnout fakt, že předložená bakalářská práce je jako celek velmi přehledně zpracována, logicky členěna a její celkový dojem působí velmi kladně a svědčí o zájmu studenta v oblasti bezproudého pokovování hořčíkových slitin. Proto hodnotím bakalářskou práci studenta Romana Breschera stupněm A – výborně a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

V kapitole 2.3.1 – Legujúce prvky a nečistoty tvrdíte, že hlavní výhodou zinku v hořčíkových slitinách je, že zvyšuje pevnost a tvrdost slitiny až do obsahu 5 hm. %. Proč se tedy v hořčíkových slitinách nepoužívá v tomto množství? Proč je jeho obsah v hořčíkové slitině AZ91 pouze 1 hm. % a ne více?
Na obrázku 21 v kapitole 5.2.1 (Vizuálny popis) je uvedeno, že oba povlaky měly lesklou, tmavě žlutou barvu. Čím si toto zabarvení vysvětlujete?
V kapitole 5.2.3 – Hrúbka a rýchlosť depozície uvádíte, že tepelně vytvrzený i nevytvrzený povlak měl dobrou adhezi k povrchu substrátu a dobrou zabíhavost. V práci však nejsou tyto vlastnosti nijak měřeny. Jak lze toto tvrzení zdůvodnit?
U potenciodynamických měření (kap. 5.2.6) je uvedeno, že samotný Ni-P povlak představuje zásadní zlepšení korozní odolnosti v porovnání se samotnou slitinou AZ91. V práci však nejsou nikde uvedeny hodnoty korozního potenciálu, korozní proudové hustoty ani rychlosti pro slitinu AZ91. Je zde pouze odkaz na literaturu. Jaké jsou tedy tyto hodnoty z publikovaných prací?