MONČEKOVÁ, M. Úprava laboratorních odpadních vod obsahujících olovo [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Pilátová, Ivana

Miroslava Hajdúchová si pro svou bakalářskou práci vybrala téma "Úprava laboratorních odpadních vod obsahujících olovo". Oblast zadání se týká odpadních vod laboratoří anorganické chemie, které obsahují řadu sloučenin těžkých kovů. Tyto odpadní vody jsou skladovány v kanystrech a likvidovány hromadně v rámci fakulty. Hlavním cílem bakalářské práce bylo proto navrhnout jednoduchý, metodicky a finančně nenáročný způsob izolace olova z odpadních vod. Pro fakultu by to znamenalo likvidovat menší množství odpadů a ušetřené náklady na jejich likvidaci. Zadání práce tedy předpokládalo nejdříve práci s literaturou: vyhledat možné způsoby stanovení koncentrace olova v odpadních vodách a vhodná řešení úpravy odpadních vod. Těžiště spočívalo v experimentální práci, tj. stanovit pomocí zvolené metody koncentraci ve vzorcích odpadních vod z praktik obou semestrů a vyzkoušet a vyhodnotit úpravu odpadních vod srážením. Ze získaných výsledků byl vypracován návod pro úpravu laboratorních odpadních vod obsahujících olovo. Miroslava Hajdúchová pracovala samostatně, efektivně využívala čas strávený v laboratoři, dosažené výsledky pravidelně konzultovala. Nad rámec zadání vypracovala a vyhodnotila dotazník o olovu pro studenty 1. ročníku. Bakalářská práce splňuje požadavky zadání. Kladně hodnotím zodpovědný přístup k řešení problematiky a písemné zpracování bakalářské práce v češtině (autorka je Slovenka).

Posudek oponenta

Kábelová, Božena

Předložená bakalářská práce "Úprava laboratorních odpadních vod obsahujících olovo" obsahuje 47 stran (včetně příloh) s tabulkami a obrázky vhodně zařazenými do textu. Členění práce je plně v souladu s požadavky kladenými na bakalářskou práci. Úkolem studentky bylo řešení problematiky úpravy laboratorních odpadních vod obsahujících olovo, a tím přispět k likvidaci odpadů, vznikajících ve výukových laboratořích pro Praktikum z anorganické chemie I a II. Práce shrnuje současný stav řešení a navrhuje další možné jednoduché způsoby úpravy odpadních vod s ohledem na ekonomický dopad. Teoretická část bakalářské práce je stručně, přehledně a velmi srozumitelně zpracovaná. Obsahuje přehled legislativy pro odpadní vody včetně kanalizačního řádu platného pro Fakultu chemickou VUT v Brně. Je popsán i současný způsob nakládání s odpadní vodou na fakultě. Rovněž obsahuje z literatury získané základní informace o možnostech znečištění vod olovem, dopadech na životní prostředí a zdraví člověka. Tato část zahrnuje i přehled o vlastnostech olova a jeho sloučenin, stanovení jeho koncentrace pomocí nenáročných analytických metod i možný způsob izolace olovnatých sloučenin. V experimentální části práce jsou zpracované prováděné úlohy se sloučeninami olova v laboratorním cvičení v zimním a letním semestru. Jsou vypočítané hodnoty výtěžků daných sloučenin a pomocí praktických výtěžků od studentů a jejich počtu (ve školním roce 2008/2009 a 2009/2010) je dopočítáno přibližné množství olova v odpadních vodách. Velká pozornost je věnovaná analytickému stanovení koncentrace olova, ale i jodu, který byl součástí odpadních vod se sloučeninami olova. Je zaměřena na následnou izolaci těchto sloučenin v podobě pevného odpadu, a tím snížení množství odpadních vod na minimum. Práce je uzavřena ekonomickým efektem likvidace odpadu při užití nenáročného způsobu izolace olovnatých sloučenin z roztoku. Výsledky jsou přehledně zpracované do tabulek a doplněné obrázky. K předložené práci mám několik připomínek. Na str. 7 je uvedeno, …obsahují odpadní vody trijodoolovnatan draselný a…není možné - jde o sloučeninu, která s vodou okamžitě reaguje na jodid olovnatý, na str. 24 je Příprava 0,5% roztoku xylenolové oranže - jde o procentovou koncentraci (0,5 g látky + 99,5 g vody), a proto je provedení (0,5 g látky na objem roztoku 100 cm3) nesprávné, zvláště neznáme-li přesnou hodnotu hustoty roztoku….Za daleko větší "prohřešek" považuji stanovení koncentrace olova a jodu bez použití mikrobyrety (str. 26, kapitola 3.5) - viz. uvedené objemy v Tabulce 3.10 na str. 27 a v Tabulce 3.11 na str. 29. Při úpravě kapalného odpadu na pevný doporučuji vycházet při hledání vhodného srážedla především z přípustných hodnot koncentrace olova v odpadních vodách a tudíž hodnot pKs (str. 14, Tabulka 2.3). Jinak chyb a překlepů obsahuje práce minimum, což považuji za nutné ocenit, protože čeština není rodný jazyk autorky. Pouze v tabulkách na str. 22 a 23 je mfiltr. koláča místo mfiltr. koláče. Na str. 8 je ale dvakrát stejný název odstavce: Díl 5, § 38 odstavec III - podruhé patří V, na str. 11 jsou uvedeny zkratky PEL a NPK - P … chybí v seznamu použitých zkratek, na str. 32 …dosažena hodnota…patří - dosazena…, na str. 37 je několikrát psáno etanol místo ethanol a na str. 38 je tabulka označena Tabulka 4.5, ale je shodná s Tabulkou 3.21 na str. 35. Tyto nedostatky ovšem nesnižují kvalitu předložené bakalářské práce. Práce přináší cenné výsledky a rovněž cíl práce byl splněn - přispívá ku prospěchu fakulty v likvidaci odpadů.

eVSKP id 28365