LACHMAN, I. Vývoj zařízení pro testování pasivního odporu pomaluběžných ložisek ve vakuu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Práce proběhla ve spolupráci s firmou Honeywell. Dle vyjádření firmy student ve své práci postupoval samostatně. Zodpovědně dbal na to, aby informace uvedené v práci nijak nezahrnovaly duševní vlastnictví firmy. Iniciativně vyhledával nové zdroje informací, ze kterých čerpal znalosti pro další průběh své práce. Ze vstupních informací vyhotovil specifikaci, na jejímž základě přišel s vlastním řešením jednotlivých konstrukčních uzlů. Práce byla pravidelně konzultována a připomínkována. Student vykazoval velkou míru kritického myšlení při řešení výzev spjatých s tématem práce. Oceňuji jeho proaktivní přístup k celé práci a problematice. V rámci zvoleného komplexního tématu a rozsahu bakalářské práce student odvedl velmi dobrou práci. Student se pravidelně účastnil konzultací a splnil zadané cíle bakalářské práce, a proto doporučuji práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Pan Lachman se v práci zabýval návrhem zařízení pro měření tření ložisek ve vakuu za různých teplot. Práce je sepsaná v anglickém jazyce a má zvolenou vhodnou strukturu. V rešeršní části je stručně rozebrána problematika tření v kuličkovém ložisku. Dále je zde diskutována problematika měření momentu. Zvolena je varianta tenzometrického měření na základě krutu. Je zde i stručně uvedena navrhnutá metodologie testování na základě modelu tření. Tato část je jeden z cílů práce a je uvedena v kapitole 2.2.1. Z mého pohledu je s rozsahem necelé strany velmi stručná a jak je uvedeno je založena na Dahlově modelu tření. Základní Dahlův model nezachycuje stick-slip, Stribeckuv jev ani viskózní tlumení. Což je i uvedeno v citované referenci. Parametr Ms tedy nepopisuje Stribeckovu křivku jak je zde uvedeno. Je tedy zavedena rozšířená forma, kde je třeba změřit třecí moment pro různé ustálené rychlosti. Očekával bych větší diskuzi nad modelováním tření a jaké parametry nás pro daný problém zajímají. Některé propracovanější modely např. LuGre zmíněné děje zachycují. V práci je proveden mechanický design a je to dle mého názoru nejsilnější část práce. Je zde mnoho vizualizací sestavy a v přílohách je 16 výkresu různých součástí. Návrh působí promyšleným dojmem a vyžadoval jistě mnoho práce. Pohon je realizován pomocí krokového motoru, který není dle mého názoru vhodným řešením. V práci je sice uvedeno, že problém zvlněného momentu částečně řeší mikrokrokování, ale myslím, že motor typu PMSM by byl vhodnější. Vzhledem k ceně celé sestavy by investice do kvalitnějšího servomechanismu s frekvenčním měničem nemusel být takový problém. Jedná se však o komponentu, kterou měl student pravděpodobně určenou. V práci je navržena i senzorická část. Hlavní komponenty jsou termistory, enkodér pro měření rychlosti ložiska a ADC určené pro připojení tenzometrického můstku. Použitý enkodér má rozlišení 10 bit a není zdůvodněno, že to tedy pro aplikaci vyžadující přesné měření rychlost kolem nuly bude stačit. ADC pro snímač momentu byl zvolen z důvodu nízké ceny a má maximální vzorkovací frekvenci 320 Hz. Proč je třeba ušetřit zrovna u podstatných senzorů? Pokud jde o elektroniku a software tak v příloze nejsou podklady pro výrobu DPS, která v době odevzdání práce vyrobena nebyla. Schéma zapojení je opravdu jednoduché a neobsahuje např. pokus o ochranu vstupu a výstupů. Signály pro řízení krokového motoru DIR a STEP jsou tedy přímo připojeny na piny procesoru. Zdrojový kód je také velmi jednoduchý, ale pro získání dat ze senzorů a uložení na SD kartu, tedy základní ověření, asi postačoval. Řízení krokového motoru zde nakonec není. Při pohledu na zadání je však návrh DPS a programování nad rámec práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím jako dobrou/C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 157277