REMEROVÁ, M. Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.
Diplomantka přistoupila ke zpracování zadaného diplomového úkolu odpovědně. Její úkol byl poměrně náročný s přihlédnutím k tomu, že byl zaměřen na matrici dosud na ÚCHTOŽP nestudovanou - pitnou vodu ve spojení s pasivním vzorkováním polárních organických polutantů. Práce splnila všechny požadavky stanovené v zadání. Proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A |
Předložená diplomová práce byla na téma Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách. Je celkově zpracována na 83 stranách, kde samotná práce je na 62 stránkách a zbytek tvoří použitá literatura a přílohy. Celá práce má klasické členění na část teoretickou a praktickou. Práce je z hlediska jazykové napsána čtivě, bez pravopisných chyb a jen s několika drobnými překlepy. Grafická úprava je dobrá. V části teoretické jsou detailně popsány principy pasivního vzorkování a jednotlivé typy pasivních vzorkovačů. Ke každému typu je vždy přiložen obrázek, jak vzorkovač vypadá. Dále studentka popisuje vlastnosti a účinky sledovaných analytů a jejich vstup do životního prostředí. Nechybí taky popis využívaných analytických metod pro stanovení hormonů ve vodách. Ještě by zde mohlo být uvedeno, jak a s jakými výsledky jsou pasivní vzorkovače konkrétně využívány pro analýzu hormonů (především studentkou použité POCIS). Za kvalitní teoretickou částí následuje hůře zpracovaná část experimentální. V té jsou popsány postupy a metody zpracování a analýzy odebraných vzorků . Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách. Podle mého názoru je zbytečné uvádět grafy všech naměřených kalibračních závislostí. V textu působí pro čtenáře rušivě. Uvedla bych je případně do příloh. Přehlednější je shrnutí parametrů ve formě tabulek tak, jak to studentka stejně nakonec udělala u limit a výtěžností. K oběma částem mám tyto připomínky: str. 30 U kapitoly popisující SPE je najednou v závěru popis PSE. Možná by byla vhodná další kapitola. str. 46 Uvedené použité kolony je s překlepem uvedena velikost částic. Také se popis liší s popisem na straně 41 a 44 (přehozené délka a půměr kolony). Mělo by být uvedeno stejně. str. 53 Popis přepočet kalibrací není zcela jasný. Lepší by bylo uvést jeden příklad výpočtu. Může to studentka lépe vysvětlit při obhajobě? str. 61 Závěrečný graf je zbytečný a je zde spojené dohromady všechno možné. Různé analyty, data odběru, způsob odběru. str. 77 Chromatogramy přílohy 4 a 5 nejsou vůbec popsané. K jednotlivým chromatogramům standardů měl být popis, kterému analytu patří. Podobně u reálného vzroku není jasné, jestli v něm byl přítomný nějaký z hormonů. str. 58 a 59 Každý vzorek byl měřen třikrát. Proč není uvedena směrodatná odchylka u získaných průměrů? Celkově je práce kvalitní, studentka získala dostatečný počet experimentálních dat. Výsledky jsou zajímavé a v dnešní době určitě aktuální. Problém kontaminace pitných vod různými léčivě je veřejně velmi diskutován. Diplomová práce splňuje všechny požadavky pro její obhajobu. Práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm B/ velmi dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 58450