VÁGNER, R. Elektronický předřadník pro výkonové LED [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Pan Vágner si svoji vizi předřadníku pro výkonové LED přinesl sám, což dávalo tušit, že bude pracovat značně samostatně. Tato samostatnost však zašla mnohem dále, než by bylo vhodné. Na základě dvou konzultací byla dohodnuta topologie předřadníku, kterou již student zcela samostatně rozpracoval a popsal v textu. Vzhledem ke zmíněnému počtu konzultací jsem téměř neměl možnost působit na kvalitu vlastního textu práce, který tak obsahuje značné množství nesrozumitelných, diskutabilních či přímo nesprávných tvrzení, která budou zajisté diskutována v posudku oponenta. Je velká škoda, že nebyly náležitě využity dostupné zkušenosti pracovníků ÚVEE, ani možnosti technického vybavení laboratoří, protože je zřejmé, že studentovy realizační možnosti a schopnosti jsou dobré a pokud by využíval adekvátního rozsahu konzultací, tak by mohly být výsledky rozhodně přesvědčivější. Očekávám však, že při obhajobě diplomant přesvědčí komisi fyzickou prezentací alespoň částečně funkčního zařízení.
Práce bohužel obsahuje vážné nedostatky po stránce věcné a technické, ale i stylistické. Velice často se objevují nepřesná tvrzení, práce obsahuje i mnoho nepravdivých či nesmyslných nebo nepochopitelných tvrzení a vět. Text často působí chaoticky, myšlenkové postupy na sebe nenavazují. Jako příklad uvedu některá tvrzení, která se v práci vyskytují. Na straně 21: "díky toroidnímu jádru bez vzduchové mezery je indukčnost poměrně vyšší než parazitní kapacita. Velikost kondenzátorů je také dostatečně velká, aniž by došlo k jejich zkratování při vysokých frekvencích." Str. 28: "tranzistory by se přesytili". Str. 36, popis funkce blokujícího měniče: "Vychází z napěťového regulátoru s převedeným vstupem na proud, díky režimu přerušovaných proudů.". Str. 37, popis funkce zvyšujícího měniče: "U proudového regulátoru je funkce filtrační tlumivky užitečná jen z hlediska udržení výstupního napětí, a tím i udržení relativně spojitého proudu." Dále "Změnou oproti Boost nebo Buck regulátoru je, že regulátor Boost-Buck nepřipojuje vstupní napájecí zdroj přímo na výstup." "Pro výkony do desítek wattů se využívá měniče s řídícím tranzistorem se zpětnou vazbou řídícího obvodu.". Strana 50: "Hodnota indukčnosti kolem deseti mH není vhodná pro aplikaci s toroidním jádrem, které nemá možnost vzduchové mezery, a tudíž má malý magnetický odpor." Rovnice 4.55 na straně 51 a rovnice 4.74 na straně 56 nemají technický smysl. Rovnice 4.85 na straně 57 nemůže být správně, protože efektivní proud sekundárního vinutí u blokujícího měniče nemůže být nikdy nižší, než výstupní proud. Ve schématech nejsou uvedeny hodnoty součástek, jen nejspíše objednací čísla (i u rezistorů a kondenzátorů). Spousta veličin není nikde vysvětlena / definována, ani v textu, ani v seznamu symbolů a zkratek. Oceňuji, že autor navrhl DPS a pokusil se o oživení zdroje pro LED, i když neúspěšně a z důvodu nedostupnosti součástek pro PFC nemohl pokračovat. Blokující měnič se z práce zdá být funkční, toto by musel student dokázat předvedením zařízení. Bohužel ale z důvodu výše zmíněných vážných zejména technických nedostatků práci nemohu příliš doporučit k obhajobě.
eVSKP id 142760