Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Máša, Vítězslav

Odevzdaná diplomová práce dokládá přínos oboru Procesní inženýrství v oblasti zvyšování energetické efektivity průmyslových procesů. Práce zahrnuje širokou škálu činností počínající rešerší současného stavu poznání a tvorbou bilančního modelu kogeneračního systému, pokračující prováděním experimentů ve zkušebně a aplikací metod procesní integrace a končící technicko-ekonomickým zhodnocením více variant integrace plynové mikroturbíny do prádelenského provozu. Autor svoje znalosti přetavil do vysoce komplexního a přitom konzistentního výstupu s vysokou přidanou hodnotou. Do řešení diplomového projektu vnesl vlastní zkušenost a řadu nových poznatků z prádelenského průmyslu. Ocenit je třeba i velký rozsah práce a samostatnost autora, který na ní pracoval během své zahraniční studijní stáže. Využitelnost výsledků práce v praxi je vysoká, ať už při rekonstrukci energetického systému prádelny nebo při zcela novém investičním záměru. Výsledky bude také možné využít jako základ pro příspěvek na vybrané odborné konferenci nebo pro odborný článek.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kilkovský, Bohuslav

Práce diplomanta Bc. Rostislava Slováka je zaměřena na využití odpadního tepla z plynové mikroturbíny v průmyslové prádelně. Úkolem diplomanta byla tvorba bilančního modelu kogeneračního systému na základě teoretických předpokladů, experimentální ověření bilančního modelu, návrh integrace kogeneračního zdroje do energetického systému komerční prádelny ve vhodném simulačním SW (případová studie) a technicko-ekonomické zhodnocení této integrace a návrh opatření snižující dobu návratnosti investice. Práce je dobře členěná na jednotlivé kapitoly. V teoretické části práce se diplomant nejprve věnuje rešerši zaměřené na plynové mikroturbíny a jejich použití v prádelenství a popisu zařízení v laboratoři energeticky náročných procesů, ve které je umístěn plně funkční model malé průmyslové prádelny s kapacitou 500 kg prádla za směnu, na které diplomant prováděl svá experimentální měření. V praktické části diplomant nejprve vytvořil model kogenerace, resp. model využití plynové mikroturbíny v prádelenském procesu v programu Chemcad, provedl simulace pro různé stavy a ověřil výsledky s experimentálně zjištěnými daty. V další kapitole diplomant provádí experimentální ověření účinnosti kogeneračního systému pro různé výkony a srovnává je s daty výrobce. Dalším úkolem bylo ověření možnosti integrace plynové mikroturbíny do prádelenského provozu a využití tepla spalin z mikroturbíny pro sušení prádla. Na základě vytvořeného a pomocí experimentálních dat odladěného bilančního modelu diplomant provedl studii integrace plynové mikroturbíny do průmyslového procesu profesní údržby prádla. Pomocí procesní integrace (pinch analysis) diplomant tento proces optimalizuje a předkládá několik možných variant. Ty pak hodnotí pomocí technicko-ekonomické analýzy. Konstatuji, že práce je jak po grafické, tak i stylistické stránce na vysoké úrovni. Rovněž i po odborné stránce je práce na vysoké úrovni. Student předvedl, že umí plně aplikovat znalosti získané během studia a využívat pro svoji práci i různé softwarové nástroje. K práci nemám žádné podstatné výhrady. Postup od rešerše, vytvoření modelu, experimentálnímu ověření a úpravě modelu na základě zjištěných dat, až po jeho aplikaci a závěrečné vyhodnocení oceňuji. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkovou známku A. Poznámka: U Obr. 28 na str. 45 by bylo vhodné u legendy uvést i průtoky. Ty nejsou stejné u všech „režimů“ a může to mást a vést k nesprávným závěrům, pokud si čtenář nepřečte text.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

V práci uvádíte, že spaliny můžete ochladit až na teplotu 35 °C (např. na str. 62), což je dle Vás bezpečná hodnota nad rosným bodem. Jaká je teplota rosného bodu? Je Vámi zvolená teplota opravdu bezpečně nad rosným bodem? Nebude hrozit někde v systému kondenzace vodních par obsažených ve spalinách?
Na str. 45 píšete, že kombinovaná účinnost je vztažena k výhřevnosti plynu. Zřejmě jste myslel, že je vztažená k teplu dodaného zemním plynem. Jak jste tuto účinnost počítal? Spotřebu plynu jste měřil, nebo počítal?
Ve srovnání hodnot kombinované účinnosti uvedené v Tab. 3 ve sloupci D s hodnotou v Tab. 11 ve sloupci Interval I. je obrovský rozdíl. Podmínky jsou téměř totožné. Můžete říci, proč je takovýto rozdíl v hodnotách? Jak by se dala účinnost zvýšit? Neměla by být účinnost mikroturbíny vyšší při plném zatížení?