FRANKA, J. Systém pro sledování a klasifikaci objektů na obloze [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Pan Franka v rámci své diplomové práce zpracovával komplexní téma detekce, trasování a klasifikace létajících objektů na obloze. Již od začátku přistupoval k práci velmi aktivně, zodpovědně a se zájmem. Pravidelně konzultoval. Na každé setkání byl dobře připraven, představoval své pokroky, prezentoval dílčí výsledky a sám navrhoval i další postup. Diplomant pracně s různých zdrojů sestavil dataset, který dále vhodně rozšířil, upravil, rozdělil, doanotoval. Vybral vzhledem k požadavkům úlohy vhodné HW prostředky a celé mobilní zařízení zrealizoval, elektricky i softwarově propojil a ověřil. Doplnil jej i o navržený funkční kryt, kdy oceňuji i důmyslné variabilní uchycení kamery. Navrhl a testoval řadu metod detekce a klasifikace. Správně se rozhodl otestovat dva základní přístupy – detekce a klasifikace v jednom kroku pomocí CNN detektorů objektů a rozdělení na vlastní detekci a klasifikační CNN. Vybrané postupy a modely implementoval do zařízení. Vytvořená aplikace je modulární, s paralelním zpracováním a přívětivým GUI. Dále naprogramoval vlastní aplikaci pro úpravu a anotaci pořízených videí a další pro výpočet potřebných metrik pro porovnání přístupů. Práci bylo věnováno mnoho úsilí a času, nadějně postupovala, proto jsem nepochybovala, že se ve výsledku bude jednat o velmi kvalitní diplomovou práci. O to více mě překvapilo, že samotný dokument je velmi stručný a nevystihuje množství odvedené práce a dosažených výsledků. Bohužel musím také konstatovat, že některé podstatné části v něm chybí, především zhodnocení. I přesto, že diplomant jistě pracně programoval vlastní aplikaci na vyhodnocení implementovaných postupů, na zařízení zaznamenaných videí, a samotná aplikace je popsána dobře, širší výsledky a porovnání úspěšnosti jednotlivých přístupů v dokumentu uvedeny nejsou. Chybí také úspěšnost jednotlivých klasifikačních modelů na testovacím datasetu či vyhodnocení vlastní detekce objektů odečtením dynamického pozadí. Porovnání výkonu, výpočetní náročnosti přístupů, prezentované na jednom snímku nepovažuji za dostatečné. Také jsem očekávala využití možností, které přináší zpracování sekvence snímků – potvrzení klasifikace na více snímcích, odstranění falešných detekcí apod. Samotný dokument je uspořádán v logickém sledu s dobrou prezentační i jazykovou úrovní a je také dobře formálně i graficky upraven. Práce s literaturou mohla být lepší, je využito pouze 13 zdrojů a např. v kap. 3 a 4.1 chybí odkazy. Podle mě všech známých skutečností i dle výsledku porovnání systémem Theses není dokument plagiátem (míra podobnosti 5 % je daná formálními náležitostmi práce). Pan Franka podle mého názoru odvedl mnoho kvalitní práce, jejíž výsledky jsou dobře využitelné pro další pokračování. Aktivitu, práci v průběhu celého roku a realizační výstupy bych hodnotila klasifikačním stupněm A. S ohledem na výše zmíněná opomenutí v dokumentu ale navrhuji hodnocení B (83 b).
Cílem diplomové práce Jakuba Franka bylo navrhnout systém pro detekci a klasifikaci létajících objektů, a to jak po HW tak i po SW stránce. Téma se dá považovat za středně náročnější s velkým potenciálem a možností realizace mnoha způsoby. Předložený dokument na 50 normostranách je po formální stránce v pořádku. V úvodu se diplomant věnuje teorii detekce a klasifikace objektů, vše věcně s přihlédnutím k tématu samotné diplomové práce. V realizační části pak jsou logicky popsány kroky od návrhu a tvorby snímacího zařízení, přes tvorbu datasetu, následný návrh a učení modelů až po návrh software pro RPi. Co se týče HW návrhu, vůbec nerozporuji volbu RPi platformy a chválím pěkné zakrytování, celek působí kompaktně a prakticky. Již ale postrádám odůvodnění pro volbu použité kamery a objektivu – zde se měl student zamyslet nad účelem zařízení, možná by vybral jiný typ kamery a objektivu s větší ohniskovou vzdáleností, což by vzhledem k potřebě klasifikace objektů mohlo zajistit větší obrazové detaily. Na trhu je takových modulů dostupných spousta. Zároveň si myslím, že výpočet předpokládané velikosti objektu dle 7.1. je 2x nadhodnocen. K samotnému datasetu mám také výhrady, i když chápu, že zajistit kvalitní dataset na takovou úlohu není jednoduché. Každopádně kvalita datasetu je zásadní pro úspěch učení klasifikátoru a cíl této práce. Část datasetu je, jak student poznamenává, získaná z veřejných zdrojů, část z předešlé práce na UAMT a část doplněná studentem. Z přiloženého datového nosiče ani z práce není zřejmé, kolik tvoří jednotlivé skupiny. Student zároveň provedl rozšíření augmentací. Ovšem nahlédnutím do datasetu vidím zjevné chyby, které se jistě musely negativně projevit na finálních výsledcích práce. Např. - dataset dronů má sice 2800 obrázků, ale naprostá většina jsou snímky cca 5-ti dronů v různých fázích letu, - velká část datasetu je velmi degradovaná kompresí a to tak, že artefakty po kompresi jsou hodně výrazné, - v datasetu jsou i objekty tak malé, že jsou nerozlišitelné ani okem, - dataset dronů obsahuje i letadla. Zejména poslední bod dává prostor pro pochybnosti, jakou pak mají finální výsledky a závěry vypovídající hodnotu. Student také neuvažuje možnost zpřesnění klasifikace na základě dynamiky letícího objektu a zaměřuje se pouze na statické snímky. Toto je však otázka spíše na školitele – pokud bylo takové zadání, tak je to v pořádku. V závěru postrádám širší zhodnocení a také na přiloženém médiu jsou pouze 2 reálná videa s ptáky a helikoptérou a s celkovou délkou 20s. Taková práce by zasloužila více. Přes všechny výtky musím uznat, že práce je velmi komplexní vč. návrhu HW a mezi řádky je vidět spousta odvedené práce, kterou ale student nedokázal prodat v dokumentu. Diplomant dostatečné dokázal své inženýrské dovednosti, práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C/70b.
eVSKP id 159861