HAŠKOVÁ, K. Mateřská škola v Podolí u Brna [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Bakalářská práce nabízí jedinečný architektonický návrh mateřské školy , který vychází z hravého konceptu dětské skládačky, jenž prošel v průběhu práce mnoha proměnami až k výslednému prostorovému uspořádání. Prokázala tak schopnost hledat nová netradiční řešení, uvědomit si jejich úskalí a dopracovat je od konceptu až ke, dle mého názoru, zdařilému výslednému návrhu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A 90
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Studentka pracovala po celou dobu na bakalářské práci s velkým zaujetím, soustavně a aktivně. Její práce se vyznačovala svědomitým přístupem a neustálým vývojem, který vedl ke kreativnímu výslednému návrhu. |
Bakalářská práce Kateřiny Haškové je důkazem, že mladý člověk může navrhnout dům, který není jen složený z betonu a cihel, ale i z myšlenky a nápadu. Ačkoli má návrh své slabiny, především v provozní logice a měřítku, jedná se o promyšlené dílo, které má svou poetiku a jasný názor. V celku je práce velmi kvalitní, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím známkou B
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Když se řekne „školka“, vybaví se nám cosi milého, barevného a přívětivého, jakási oáza dětské hravosti v jinak spořádaném světě dospělých. Práce Kateřiny Haškové se tomuto ideálu snaží přiblížit s úctyhodnou snahou, zvláště pokud jde o zasazení stavby do krajiny. Figura větrníku, ve které je dům komponován, je tvarově neobyčejná, hravá a pestrá a dobře prosvětluje vnitřní halu a potěší své obyvatele a dokonce i jejich maminky. Jenže, jak už to tak bývá – každá mince má svůj líc, ale také rub. A zde je třeba s lítostí dodat, že dvoupodlažní řešení a velkorysé gesto vedlo k dosti objemnému domu, který si se svým okolím povídá spíš nahlas než jemně. | |
| Provozní řešení | B | Provozní řešení je, dalo by se říci, příběh samo pro sebe. V jádru se skrývá dobrý úmysl – jasně oddělit prostory školky, jídelny a kuchyně, přičemž foyer je jakýmsi otevřeným salonkem pro děti, rodiče i návštěvníky. Jenže dobré úmysly občas zakopnou o praktickou realitu. Vstupní trasa kolem zásobovací rampy kuchyně je jako by vás někdo uvítal zadním vchodem. Provozní vazby mezi jednotlivými částmi stavby působí zvenčí poněkud nečitelně, a to i pro člověka s orientačním smyslem. Kuchyně má vztah k dětským oddělením spíš formální než logický – zkrátka se k nim musí trochu oklikou. A zvláště pozorný čtenář plánů si všimne, že všechna oddělení mají jen jedno společné venkovní WC. A to je věru trochu nepraktické… | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Na technické stránce je znát, že se s ní autorka poprala poctivě. Železobetonový skelet působí stabilně jako babiččina kredenc. Dobře zvládnutá je otázka záplavového území i energetické náročnosti – zelená střecha a fotovoltaika jsou dnes nejen v módě, ale i rozumné. Nechybí ani důležité konstrukční detaily – sokl, strop, atika – a svědčí o tom, že Kateřina se práce nebojí (alespoň na papíře). Zde nelze než pochválit. | |
| Architektonické řešení | B | Tady je vidět, že autorka má smysl pro hru – stavba opravdu připomíná skládačku, jakousi prostorovou verzi lega nebo dřevěného puzzle. Barvy, podlahové grafiky a nápadité vybavení tříd vytvářejí prostředí, které může děti bavit a zároveň je učit. Školka se tváří vesele, ale její měřítko připomíná spíš školu než „školku“. Je to dům, který mluví více řečí dospělých, byť barevně a vesele. Možná by trochu méně monumentu a trochu více přístupu ze žabí perspektivy dětského uživatele prospělo výslednému dojmu. Ale jinak architektura drží pohromadě a nese jasný autorský rukopis. | |
| Formální úroveň | A | Grafika je přehledná a celkový vizuál dokumentace v podstatě profesionální. Autorka má očividně cit pro to, jak co vypadá. Výkresy, pohledy, axonometrie, to všechno potěší oko i rozum. Jen – když už se člověk začte do situace, hledá, kudy se do toho domu vlastně vstupuje. Vstupy nejsou vyznačeny, a to by u veřejné stavby měla být věc samozřejmá. Grafika tedy zaujme, ale zároveň občas zamlčí, co by měla prozradit. |
eVSKP id 167686