HORÁLEK, L. Výpočet chlazení asynchronního stroje pomocí programu Ansys CFX [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student zpracovával diplomovou práci na téma chlazení elektrických strojů pomocí programu Ansys CFX. Provedl několik výpočtů rozložení teplotních polía proudění v okolí asynchronního motoru a porovnal je s naměřenými hodnotami. Celkově tuto problematiku zvládl velmi dobře. Na konzultace docházel pravidelně a velmi pečlivě pracoval s dostupnou literaturou. Student splnil zadání diplomové práce a tedy práci doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce je věnována problematice chlazení asynchronních strojů a praktickému ověřování velikosti oteplení jeho jednotlivých částí, se zaměřením na posouzení přesnosti výpočtu. Prakticky je rozdělena na 13 kapitol. Vyznačuje se přijatelnou stylistikou a dobrou grafickou úpravou. Domnívám se, že zadání diplomové práce bylo ve všech bodech splněno. Student se v úvodu práce zabývá významem chlazení pro zajištění provozních vlastností strojů. Nelze akceptovat jeho tvrzení, že se dříve jednalo o „vcelku nepřesné výpočty“ . Prof. J. Hak, jenž je považován za zakladatele problematiky chlazení u el. strojů a později i jeho žáci vypracovali přesnou metodiku výpočtu oteplení a chlazení strojů. Výsledky výpočtů oteplení a výsledků měření na zkušebně se lišily jen minimálně. I díky tomu mohly být u nás vyvíjeny řady asynchronních motorů v rámci RVHP. I díky tomu mohla být v současnosti prodloužena životnost řady asynchronních motorů v JE Dukovany o dalších 10 let! V popisu konstrukčního provedení asynchronního stroje se dopustil diplomat několika nepřesností. V žádném případě ovšem nejsou jednotlivé plechy magnetického obvodu odděleny mezi sebou vzduchovou mezerou. V konstrukci AM jsem se rovněž nesetkal s tzv. „zemnícími šrouby“. Z technického hlediska nelze akceptovat ani obr. 1 – tzv. „řez konstrukcí (!) AM“. S politováním musím konstatovat, že diplomat nemá ujasněný ani základní princip funkce AM o čemž svědčí jeho tvrzení na str. 5 v DP. Nepřesnosti a nejasnosti jsou obsaženy i ve 4. kapitole, ve které se zabývá problematikou ztrát v AM. Hlavní funkcí ventilátoru není „chlazení pomocí chladicího média“ , ale „tlačit“ chladicí médium… Diplomant nevěnoval dostatečnou pozornost korektuře své DP, neboť v 10. kapitole ji prezentuje jako semestrální projekt. Student zvládl modelování jednotlivých částí AM a výpočet teplotního pole v programu ANSYS. Osobně považuji modelování proudění chladicího média za velice cenné. Domnívám se ovšem, že v dané etapě prací výsledky modelování nejsou ještě zcela exaktní, viz obr. 19. V úvodní části praktického měření rychlosti proudění vzduchu na str. 35 diplomant uvádí, že „motor jsme roztočili na..“. Pak ovšem není vysvětleno, proč byl motor ověřován ve stavu naprázdno, což je do jisté míry iracionální. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102172