KREMLIČKOVÁ, L. Hodnocení viability kardiomyocytů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem diplomové práce bylo seznámit se s možnostmi analýzy viability kardiomyocytů v mikroskopických obrazových datech. Dalším cílem bylo seznámit se s metodami segmentace obrazu a texturní analýzy a navrhnout vhodnou metodu pro klasifikaci buněk v zadaných obrazových datech. Studentka využila dostupnou odbornou literaturu a v práci popsala základní metody pro segmentaci a texturní analýzu obrazu. Blíže se studentka zaměřila na metodu texturní analýzy využívající lokální binární vzory. Tuto metodu rovněž využila pro zpracování zadaných dat ve své práci. V rámci testování navrženého řešení studentka využila i metody segmentace obrazu ze svého semestrálního projektu. Získané příznaky byly úspěšně vyhodnoceny z pohledu schopnosti klasifikace buněk a pozadí v rámci sady ručně vybraných vzorků obrazu. Vyhodnocení klasifikace na celém snímku mohlo být z mého pohledu provedeno důkladněji. Dále mohla být blíže prozkoumána možnost spojení navržených příznaků v jeden příznakový vektor. V průběhu řešení práce byla studentka poměrně aktivní a pravidelně docházela na konzultace. Často se setkávala s problémy spojenými zejména s implementací navrženého řešení v programovém prostředí MATLAB. K řešení problémů ale přistupovala konstruktivně. Zadání práce považuji za splněné. Hodnocení: C/72 b.
Řešerše se nejdříve zabývá mikroskopickými technikami pro pozorovní buněk. Tato část je pouze velmi stručným úvodem, ačkoli zrovna mikroskopické obrazy a morfologie kardiomyocytů hrají významnou roli při analýzách prováděných v obrazech kardiomyocytů. V této části lze najít neodborné pojmy a vyjadřování - např. "boční a koncové výběžky" buněk anebo "zdroje světla typu laserů" a podobně. Nevhodným příkladem je také kapitola o konfokální mikroskopii včetně schématu principu konfokálního mikroskopu na obr. 1.4, kde se využívá odrazu světla při skenování objektu a tento typ se bez využití fluorescence v buněčné biologii zřejmě nepoužívá. Další část rešerše se zabývá segmentačními technikami obrazu a metodou LBP, na které se studentka zaměřuje v praktické části. Tento úsek je o dostatečném rozsahu, je přehledně a odborně zpracován. Práce je po formální úrovni na průměrné úrovni, na diplomovou práci obsahuje ne příliš rozsáhlý seznam použité literatury. Při analýze mikroskopických snímků studentka představila a porovnala dva postupy. U rozboru a hodnocení postupuje korektně, výsledky představuje přehledně. Výtku mám ale k absenci informací o snímcích, chybí informace o jejich pořízení, použitém zvětšení a rozlišení. Použité zvětšení je relativně malé, což má za důsledek chybovost při volbě oblastí uvnitř buněk či na rozhraní buňka-pozadí, navíc nemusí poskytovat dostatečné možnosti pro kvalitní hodnocení textury. Přestože byly postupy vhodně navrženy, nebyl brán ohled na kvalitu buněčných obrazů nebo jejich charakter, např. rozmístění buněk v obraze, přechod buněk mimo okraje, časté proložení sousedních buněk atd. Výsledky detekce živých a neživých buněk po aplikaci navržených metod tak často vychází rozporuplně a vykazují velkou nepřesnost. Celkově práci hodnotím jako dobrou a zadání za splněné.
eVSKP id 102365