Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Kolíbal, Miroslav

Martin Mikula pracoval na čistě experimentáním problému a zhostil se ho dobře. Pracoval samostatně, technické problémy řešil sám a přes jejich nadprůměrnou četnost se mu podařilo dosáhnout pozitivních výsledků (jako prvnímu, který na tomto tématu pracoval). Při práci používal několik experimentálních technik, z práce je zřejmé, že prokázal schopnost dělat relevantní závěry ze získaných dat. Přípravu textu samotné práce jsme konzultovali, avšak minimálně – Martin píše poměrně čtivě. Samostatně a intenzivně pracoval s odbornými články. Hodnocení jsem o stupeň snížil, k absolutní známce mi chybělo jít trošku více do hloubky problému.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Grym, Jan

Martin Mikula se v diplomové práci zabýval přípravou nanodrátů ZnO metodou MBE s cílem dosáhnout vysokého stupně dopování a charakterizací již připravených nanostruktur perovskitů. Práce je z typografického a stylistického hlediska na vysoké úrovni s velmi malým množstvím chyb a překlepů. Její struktura se odlišuje od běžné struktury diplomových prací. Autor zvolil poměrně obtížný formát, kdy se prolínají rešeršní části s částmi prezentujícími experimentální výsledky. V práci navíc popisuje výsledky charakterizace nanostruktur, které jsou ze tří zdrojů: nanotyčky ZnO připravené na jiném pracovišti, vlastní nanotyčky ZnO a nanostruktury perovskitu připravené na vlastním pracovišti jiným studentem. U některých částí textu je pro čtenáře, který se na práci nepodílel, obtížné nalézt návaznost popisu experimentálních výsledků na rešeršní část. Ze čtivé rešeršní části nicméně vyplývá, že autor je schopen samostatné práce s literaturou a umí se zaměřit na oblasti, které jsou důležité pro řešení zadaného úkolu. V experimentální části jsou standardním způsobem shrnuty výsledky měření, ze kterých vyplývá, že autor věnoval experimentům značné úsilí. Martin Mikula se úspěšně zhostil řešení úkolů uvedených v zadání diplomové práce. Práce přináší některé zajímavé původní výsledky, na které lze navázat dalšími experimenty. Doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ohodnocení stupněm B – velmi dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

- Vysvětlete prosím, jak je míněna souvislost šířky zakázaného pásu ZnO s využitím v detekci plynů (strana 2). Pro detekci plynů jsou zásadní zejména povrchové vlastnosti.
- Fotoluminiscence není vázána jen na polovodičové materiály a použitý excitační zdroj je u polovodičů volen zejména podle šířky zakázaného pásu (strana 5).
- Vysvětlete důležitost vysoké vazebné energie excitonu z pohledu aplikačního potenciálu ZnO (strana 6).
- Chybí SEM snímky nanodrátů ZnO připravených na jiném pracovišti a alespoň základní parametry jejich přípravy. Jsou uvedeny jen snímky nanotyček po chemickém leptání za účelem stanovení polarity. Lze předpokládat, že morfologie povrchu významně ovlivní samotný proces žíhání a může mít značný vliv na naměřená fotoluminiscenční, Ramanova i XPS spektra (strana 15).
- Pro nanostruktury ZnO bylo v literatuře ukázáno, že potlačení defektního fotoluminiscenčního píku lze docílit žíháním v inertní atmosféře (argon, dusík). Diskutujte prosím důvody pro žíhání v peroxidové atmosféře s ohledem na vlastnosti nanodrátů ZnO a jejich aplikační potenciál. Pokuste se shrnout možné přínosy měření nízkoteplotní fotoluminiscence, pokud by taková měření byla k dispozici.
- Chybí popis použitých aparatur pro XPS a fotoluminiscenční spektroskopii (strany 18-21), ten se objevuje až na straně 33 v souvislosti s nefunkčností UV-laseru.
- Dopování nanostruktur ZnO je diskutováno v kontextu objemových polovodičů či tenkých vrstev se zaměřením na křemík (strany 21-23). Pro práci by bylo přínosnější zaměření na nanostruktury ZnO a způsoby jejich dopování.
- Chybí SEM snímek nanodrátů ZnO před iontovou implantací (strana 25) a vysvětlení postupu při přenosu nanodrátů na křemíkový substrát.
- Navrhněte postupy pro zobrazní nanodrátů ZnO na nevodivém substrátu (strana 35). Byla stanovena délka nanodrátů? Na základě obr. 3.27 osobně považuji vzorky 4-6 za zajímavé pro další studium. Z dlouhodobé zkušenosti pozorování nanostruktur ZnO se malé útvary na povrchu vzorků 4-6 jeví jako nanodráty/nanotyčky ZnO s hexagonálním průřezem. Není zřejmé, z jak velké oblasti vzorku byla snímána fotoluminiscenční spektra a je tak složité korelovat samotná spektra se snímky ze SEM.