VAŠÍČEK, A. Omezení spínacích ztrát ve spínaných zdrojích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomant se ve své práci zabýval možnostmi omezení přepínacích ztrát ve spínaných zdrojích. Těžištěm práce jsou spínané zdroje pracující na rezonančním principu, a to v režimu, který využívá sériovou rezonanci rozptylové indukčnosti transformátoru s vazebním kondenzátorem. V rámci práce diplomant analyzoval, matematicky modeloval a simuloval různé možnosti řízení těchto zdrojů s ohledem na minimalizaci přepínacích ztrát. Výsledkem práce je nový řídící algoritmus. Diplomant splnil všechny body zadání, aktivně využíval literaturu, pracoval velmi samostatně a cílevědomě. Práci doporučuji k obhajobě.
Jádro předložené diplomové práce je zaměřeno na rezonanční DC/DC měnič s transformátorem se sériovým rezonančním obvodem. Ten je tvořen rozptylovou indukčností transformátoru a sériově zapojeným kondenzátorem. Topologie silového obvodu tohoto měniče je sice známá, ovšem v práci byl sestaven netradiční kvalitní model tohoto silového obvodu v prostředí Matlab-Simulink umožňující testovat různé strategie řízení. V práci byly navrženy zcela nové řídicí strategie, které byly analyticky rozpracovány a opět ověřeny simulacemi. Došlo i ke skutečné realizaci měniče. Postupy, myšlenky, výpočty i realizační pokusy provedené v rámci práce svědčí o inteligenci autora, o jeho teoretických schopnostech, talentu pro výkonovou elektroniku a elektrotechniku obecně (viz např. Obr.2.9) a také o jeho praktických dovednostech a zkušenostech. Je vidět, že autor se probematikou DC/DC měničů zabývá nad rámec obvyklý u studenta oboru. Celkově je práce po odborné stránce velmi nadprůměrná (byť poměrně stručná). Složitost řešené problematiky a inovační přístup autora spíše odpovídá práci disertační. Oceňuji schopnost používat smysluplně analytickou matematiku (u dnešních studentů často nebývá zvykem). Po formální stránce je práce rovněž kvalitní, s malým množstvím překlepů a jazykových chyb. Autorovi bych v této oblasti však vytkl podle mého názoru až přílišnou stručnost při popisování některých komplikovaných jevů a souvislostí. Domnívám se, že podrobnější a názornější vysvětlení by neuškodilo, byť i v předložené podobě je práce srozumitelná (např. v rovnici (2.10) se vyskytuje nečekaně výraz 4/PI aniž by bylo upozorněno na to, že pochází z výpočtu první harmonické obdélníku pomocí Fourierovy analýzy atd.). Jde však spíše o věc názoru, nikoliv o závažné nedostatky. Připomínky k práci: Kap. 2.2.1, str. 24 - tvrzení, že proud tekoucí ze zdroje do paralelního rezonančního obvodu je v rezonanci minimální, je pravdivé pouze za předpokladu, že používáme napěťový budicí zdroj (s určitým vnitřním odporem). Na korespondujícím obrázku 2.1. je však naznačen ideální proudový zdroj (s nekonečným vnitřním odporem), a tak bude amplituda budicího proudu nezávislá na impedanci rezonančního obvodu. V rovnici (3.3.) je chyba - místo kapacity Cr patří Cf - v Obr. 3.1 je však již vztah uveden správně.
eVSKP id 48759