KOZUBÍK, M. Metody anti-windup při řízení lineárních dynamických systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Při zpracování bakalářské práce se student věnoval problematice, která výrazně překračuje běžný rozsah studia. Pro její dokončené musel samostatně studovat problematiku z oblasti řešení LMI a navazujících úloh. Student pracoval na zadaném tématu s vysokým nasazením a věnoval řešení potřebný čas. Samostatně navrhoval možná řešení jak zadané úlohy, tak nově vzniklých dílčích problémů, které vyvstaly během řešení. Konzultací využíval v přiměřeném rozsahu, přičemž konzultace byly velmi efektivní s přihlédnutím na kvalitu přípravy na ně. Nad rámec zadání musel student řešit problémy s vlastnostmi numerických nástrojů pro řešení LMI, kdy se ukázalo, že ne všechny dostupné nástroje jsou použitelné pro řešení dané úlohy s dostatečnou přesností a kvalitou. I tato zkušenost z oblasti numerických metod může být přínosná pro další činnost studenta. Celkově považuji jak průběh prací tak samotný výsledek za výborný a práci doporučuji k obhajobě.
Student Michal Kozubík zpracoval v rámci své bakalářské práce poměrně náročné téma zabývající se metodami anti-windup u lineárních systémů. Bakalářská práce je logicky členěna a provází čtenáře od definice problému přes přehled klasických metod kompenzace až k návrhu inovativního řešení, které student získal z odborných článků. Práce studenta s odbornou literaturou je na velmi dobré úrovni, citované knihy a články jsou napsány předními autory v oboru. Po grafické stránce je práce pěkně zpracována, jen bych vytknul šedé pozadí v grafech, které ruší jinak velmi dobrý celkový dojem. U samotného řešení pokročilých metod anti-windupu je nutné vyzdvihnout, že se student úspěšně zorientoval ve velmi nepřehledných maticích, kterými jsou popsány stavové realizace uzavřených systémů. I přes velký počet těchto matic jsem narazil pouze na několik drobných chyb většinou souvisejících s indexováním matic. V bakalářské práci má student v některých kapitolách sklon k neodbornému vyjadřování a dopouští se několika drobných překlepů. V kapitole o řešení LMI student popisuje jako důvod použití zvoleného solveru převod ostré nerovnosti (definitnosti) na neostrou (semidefinitnost). Poskytnuté vysvětlení ale postrádá praktické výsledky, či výpisy programů, které by ukázaly neřešitelnost daného optimalizačního problému. Z hlediska teorie by na maticovou proměnnou P, která by v případě LMI měla být homogenní, neměl mít víše zmíněný převod jiný vliv než odlišnou hodnotu dosaženého minima. Pokud nebylo minimum nijak podmíněno, tak by měl mít převedený optimalizační problém řešení. Tento problém ale značně přesahuje úroveň bakalářského studia, navíc zvolený solver dokázal najít řešení a student tak nemusel ztrácet čas řešením nefunkčního optimalizačního nástroje. Výsledkem práce je grafický nástroj napsaný v prostředí Matlab GUIDE, který student úspěšně demonstruje na několika typech dynamických systémů. Celkově se jedná o velmi kvalitní bakalářskou práci, která svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Celkově práci hodnotím A 92 bodů.
eVSKP id 102754