ZGANČÍK, M. Analýza dostupných aplikacích o vzdušných prostorech ve střední Evropě a jejich využití pro plánování tratě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Student zpracoval bakalářskou práci na zadané téma. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřená na aplikace pro plánování VFR letů. Druhá kapitola se věnuje aplikacím provozovanými složkami ŘLP některých států. Třetí kapitola obsahuje pozemní přípravu pro VFR let. V závěru první kapitoly (str. 21) by bylo vhodné uvést přehlednější srovnání aplikací, než pouze popis. Na začátku druhé kapitoly by bylo vhodné uvést konkrétní specifika jednotlivých vzdušných prostorů (např. TMA, CTR, TSA, TRA). V druhé kapitole chybí obrázek maďarské aplikace Netbriefing. Na straně 29 je uvedená délka vzletu 652m, což bez dalších podrobností není vhodné uvádět. Ve spodní části tabulky 1 jsou prázdné řádky. Na straně 36 v letovém plánu v poli 10 by mělo být uvedeno i písmeno Y (8.33 kHz dělení). V seznamu zkratek jsou některá vysvětlení zkratek uvedena anglicky a některá slovensky. Práci hodnotím uspokojivě a doporučuji ji k obhajobě.
Ve své bakalářské práci se student zabývá vysoce aktuálním tématem týkajícím se předletové přípravy. V první části své práce porovnává čtyři dosti odlišné aplikace pro plánování letů, přičemž hodnotí jejich použitelnost nejen pro plánování letové trasy, ale i s ohledem na dostupnost a šíři informací o letištích, možností zobraz meteorologických dat a možnostech sdílení letoého plánku s ostatními osobami nejen na palubě. V porovnání aplikací by se hodila i zmínka o možnostech připojení externích zařízení, které například poskytují zkrze ADSB-in informace o okolním provozu a některé i varování před možnými sblíženími či kolizemi (TCAS-like). Ve druhé části autor porovnává dostupnost a možnosti pilota informovat se o aktivaci vzdušných prostorů v blízké části střední Evropy. Přehled shrnuje mapky prostorů České Republiky, Slovenska, Německa, Polska, Maďarska a Švýcarska. V tomto souhrnu je zřetelné jak moc pečlivě (a nebo ne) přistupují odpovědné úřady jednotlivých s informovanosti pilotů v takto důležité části předletové přípravy mající zásadní vliv na bezpečnost provedené letu. I přes snahu programátorů poskytnout přehlednou informaci vše končí s lakonickou poznámkou, že na informace uvedené v těchto zdrojích se nesmí pilot výhradně spoléhat a je nutné po vzletu zavolat na příslušnou oblast a ověřit si skutečný stav aktivace prostorů [ŘLP]. Což autor této práce také připomíná. Tato oblast přímo volá po jednotném systému informovanosti o aktivaci vzdušných prostorů, což by mohla EASA jednoho dne dosáhnout.. Třetí část se týká praktického plánování přeletu po trati 1000+km, ve které student popisuje volbu letounu, jeh výkonnostní charakteristiky a předletovou přípravu za pomoci jedné z hodnocených aplikací. Kladně hodno předpřipravený soupis prolétaných prostorů s jejich výškami a frekvencemi, na kterých lze kontaktovat příslušné stanoviště řízení, protože ty nejsou v aplikacích dost často úplně dostupné či čitelné. Celá bakalářská práce je zpracována logicky, přehledně a smysluplně, literatura citována pečlivě, cíle práce byl beze zbytku splněny a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 145984