ŠŤÁVOVÁ, K. Nanostrukturované senzory pro detekci organických látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Bakalářská práce slečny Karolíny Šťávové popisuje využití nanostrukturovaných povrchů pro senzorické aplikace se zaměřením na detekci organických látek. Cílem práce byla výroba specificky modifikovaných nanostruktur, jejich následná charakterizace, statistické vyhodnocení naměřených dat a praktická ukázka jejich aplikace. Rešerši o stavu techniky je zpracována obsáhle. V některých oblastech ovšem zabíhá do zbytečných detailů, popř. se zabývá obecným popisem měřících technik. Použití převážně zahraniční literatury je na úroveň bakalářské práce dostačující. V praktické části se studentka zabývala výrobou a charakterizací zlatých a následně unikátních polypyrolových respektive amalgámových nanostrukturovaných povrchů. Zde přínos studentky hodnotím jako velmi významný z pohledu množství vyrobených struktur a jejich následné materiálové charakterizace. Částečné výsledky budou dále využity při řešení vědeckých úkolů. Slečna Šťávová docházela do laboratoře pravidelně, stejně tak i průběžně konzultovala a zasílala výsledky. Cíle práce byly z větší části splněny s výhradou, kdy postrádám širší charakterizaci a statistické vyhodnocení v oblasti samotné aplikace nanostruktur, tj. širší testování použitelnosti, což bylo způsobené určitou časovou tísní. Po formální stránce mám k práci výhrady při použití některých anglo-českých formulací jako např. slov „chip“ v české větě str. 51, nebo výrazu „peaku“ namísto českého píku str. 53. Celkově kvalitu práce snižuje, i přes množství provedených analýz, jejich někdy neúplně dostatečná interpretace a diskuze k nim.
Předložená diplomová práce Karolíny Šťávové se zabývá přípravou nanostrukturovaných senzorů na bázi rtuti pro detekci biomolekul včetně DNA, a senzorů s polypyrolovou vrstvou pro detekci volatilních organických látek. Teoretická část práce je napsána velmi obecně. V práci chybí podrobněji rozebraná problematika senzorů na detekci plynů a elektrochemických senzorů na detekci biomolekul s použitím dostupné literatury. Experimentální část popisuje pouze přípravu nanostruktur, zcela je vynechána podkapitola měření plynů a charakterizace nanostruktur s pomocí redoxního mediátoru. Výsledková část je opět nejasně formulovaná a diskutovaná, z textu například nelze vyčíst, z jakých zdrojů (literatura nebo předešlé zkušenosti pracovníků) studentka vycházela při nastavování parametrů u depozice zlata, rtuti či polymerace polypyrolu. Dále postrádám detailnější popis a diskuzi k obrázkům z elektronového mikroskopu, například jaké parametry mají výsledné tyčky, jaká je jejich stabilita, popřípadě co by bylo potřeba dále optimalizovat. Často se studentce také prolíná experimentální část s výsledkovou, což může působit zmateně. Výsledková část navíc obsahuje výsledky prováděné v zahraničí, aniž by byla nějaká spolupráce dříve v textu zmíněna nebo bylo poděkování konkrétní osobě, která experiment prováděla. To samé platí pro XPS analýzu. Z formálního hlediska by se studentka měla zaměřit na kvalitu publikovaných obrázků, styl psaného textu, a zlepšení překladů z angličtiny do češtiny (např. doba zotavení u senzorů). Dále bych studentce doporučila do budoucnosti si nastudovat, jak psát abstrakt k výzkumné práci, lépe si ujasnit cíle práce, strukturu a souvislosti a na základě toho práci sepsat. I přes výše zmíněné nedostatky je zpracování a experimentální část na bakalářskou práci dostačující, víceméně byly splněny požadavky zadání, a proto práci doporučuji k obhajobě s výsledných hodnocením D.
eVSKP id 112097