GAJDUŠEK, M. Bioflavouring piv pomocí studeného chmelení za použití českých chmelů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Bc. Martin Gajdůšek měl za úkol zpracovat DP zaměřenou na oblast bioflavouringu piv pomocí českých chmelů. Jedná se o originální téma, jelikož české chmely nejsou (i přes jejich vhodnou charakteristiku) k studenému chmelení téměř využívány. Navíc byly do studie zapojeny i nově vyšlechtěné odrůdy chmele. Student od počátku projevil zájem o toto téma. V technologii piva se velice dobře orientoval a své znalosti prohluboval dalším studiem. Sepsal kvalitní teoretickou část, kterou odevzdal s dostatečným předstihem. Aktivně se podílel na designování experimentů. Velice kladně hodnotím i jeho stáž v pivovaru Zubr Přerov, ve kterém provedl část měření. Při výrobě piva si počínal obratně a prokázal, že své teoretické znalosti dokáže převést do praxe. Vyrobené vzorky piv charakterizoval pomocí širokého spektra analytických metod. Pivo bylo také podrobeno senzorické analýze. Velké množství dat student zpracoval samostatně a prokázal schopnost tvořit odborný text. Jeho hypotézy a závěry byly vždy podpořeny statistickou analýzou a srovnáním s odbornou literaturou. Z mého pohledu má Bc. Martin Gajdůšek předpoklady k další vědecké činnosti. Jako vedoucí jsem byl se studentem maximálně spokojen. Splnil cíle práce. Jeho výkon i samotnou DP hodnotím známkou A - výborně a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Kolega Gajdušek ve své diplomové práci provedl řadu experimentů zabývajících se fenoménem studeného chmelení piva, neboli dryhoppingu. V rámci zadání práce vytvořil celou metodiku, kdy připravil referenční vzorek, ze kterého za účelem co nejvyšší opakovatelnosti byly připraveny posuzované experimentální vzorky. Zadání práce bylo splněno. Práce je logicky rozčleněna, nicméně bych doporučil více klást důraz na propojení jednotlivých kapitol, kdy bych kladl větší důraz na cíle práce. Získaná data jsou komplexní, student použil pro vypracování práce řadu instrumentálních metod (HPLC, UV-VIS, ICP-OES, SPME-GC-MS) a získané výsledky poměrně přehledně interpretoval boxovými grafy. Diskuze k výsledkům je bohatá a doplněna srovnáním se zahraniční literaturou. Zde bych měl jednu výtku. Poznatky z článků a dalších publikací jsou v diskuzi mnohdy dost rozsáhlé a ne vždy plně související s měřeným parametrem, proto bych osobně tuto část textu použil v literární rešerši. Literární rešerše se zabývala hlavně výrobní technologií piva, přičemž mohla být obohacena právě o tyto poznatky získané z publikací. V práci se objevuje několik typografických chyb (odsazení prvního řádku, malá/velká písmena v tabulkách, nadpisy vyšších řádů, použití nedělitelných mezer), které ale celkově nesnižují kvalitu práce. Závěry práce jsou přehledné a srozumitelně zformulované. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkovou známkou „A“ – výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Logické členění práce | B |
eVSKP id 131561