TOKOŠ, J. Návrh optimalizace lisovací linky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2024.
Bakalářská práce se zaměřuje na eliminaci ztrát na robotizované lisovací lince LDR3 v automobilovém průmyslu. Autor postupuje při řešení metodicky a výsledkem velmi detailně zpracované analytické části je simulační model v systému FlexSim, který umožňuje autorovi nalézt nejlepší řešení. a zároveň vytvořené digitální dvojče využívat jako podporu řízení výroby. Modelování procesu montážní linky je provedeno metodicky správně od formulace problému až po návrh experimentů a jejich vyhodnocení. Práce a vytvořené digitální dvojče může sloužit jako podklad pro rozhodování managementu pro predikci výrobních ukazatelů montáže při hodnocení možných variant návrhů zlepšování výrobní linky a online podpora rozhodování. Bakalářská práce svým rozsahem, kombinací metod štíhlé výroby a vytvořeného digitálního dvojčete montážní linky přesahuje zadání bakalářské práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | A | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Praktická využitelnost výsledků | A | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | B |
Bakalářská práce (BP) „Návrh optimalizace lisovací linky“ kombinuje technickou, kvalitativní i řídící oblast podnikových procesů výrobního podniku v okamžiku digitalizace produktu a procesu. Kladným způsobem lze hodnotit obsahovou část, která je založena na použití nejmodernějších přístupů a nástrojů, které přibližují vize industrial metaverse do praxe. V BP jsou prostřednictvím moderních přístupů identifikovány příčiny a nedostatky současného stavu, které jsou úspěšně odstraněny. Naopak lehce podprůměrným způsobem působí zvládnutí veškerých souvisejících formálních požadavků, které zastiňují celkově zajímavé téma. Závěrečná práce je zpracována vyčerpávajícím způsobem a kromě již zmiňované formální oblasti v ní nejsou žádné závažnější nedostatky.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Celou bakalářskou prací (BP) se prolíná značné spektrum hierarchicky různorodě nastavených cílů (viz Zadání BP, kap. 1, popř. kap 4.2, resp. kap. 4.3), jež jsou však úspěšně propojeny. Nicméně i tak je nutné autora upozornit na důslednější práci s odbornou terminologií, která by větším způsobem podporovala jednoznačnost splněných stanovených cílů BP. Obdobně diskutabilně v hierarchii řešení BP vyznívá i nejhodnotnější část BP (kap. 4.2), která ve svém extenzivním použití (viz kap. 4.3) má potenciál vzniku samostatné závěrečné práce. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | A | Autor nadstandardním způsobem kombinuje současné metody a přístupy analýz výrobních procesů (viz kap. 3.2 až 3.5) s moderními způsoby replikace produktů a procesů do digitálního prostředí (viz kap. 4.3), které doplňuje jak o přístupy studie metod měření práce (kap. 4.1) tak řízení kvality (viz kap. 3.6.6). Analýza výrobního systému v prostředí FlexiSim 2024 představuje jednu z nejnáročnějších a nejhodnotnějších částí BP. Obdobně kladným způsobem je možné ocenit parciální část metodologie simulačního projektu, která byla vytvořena v jednom ze simulačních nástrojů, jež jsou na trhu k dispozici. I přes tyto nesporné kvality, je nutné upozornit na nejasnosti, které jsou spojené s použitou metodologií tvorby a práce s modelem (viz kap. 4.1.1, str. 49). | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Z předloženého způsobu řešení a textu BP vyplývá autorův zájem o výrobní technologie, stejně jako detailní znalost jak výrobního procesu, tak i podmínek fungování výrobního procesu v podniku. Autor systematickým způsobem propojuje výsledky analýz výrobního programu (viz kap. 3.3) s globální analýzou (viz kap. 3.4), vč. Procesní mapy (viz kap. 3.5). Přestože vymezená oblast výrobního systému mohla být analyzována lépe, výsledky (viz kap. 3.6) tvoří nezbytný předpoklad tvorby jak digitálního dvojčete současného stavu (viz kap. 4.1) tak i navazující optimalizace (viz kap. 4.2 a 4.3), které vedou autora k návrhu finálnímu modelu linky (viz kap. 4.4) a jeho hodnocení (viz kap. 4.5). Schopnost autora interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry jsou v souladu se zvoleným postupem a způsobem řešení. | |
| Praktická využitelnost výsledků | A | Nejvyšší přidanou hodnotou BP je vznikající digitální dvojče optimalizovaného procesu (viz kap. 4.3) a související výsledky experimentu (viz kap. 4.3.4.1 a 4.3.4.2) zaměřené na dosažení optimalizovaného chodu linky (viz kap. 4.4) prostřednictví zvýšení kadence lisu, zvýšení využití transportu a robotizovaných zařízení. Na druhou stranu je nutné upozornit, že praktická využitelnost výsledků BP může mít i svou dlouhodobou časovou perspektivu, přičemž pro maximalizaci těchto přínosů je nutné pokračovat v tvorbě digitálních dvojčat i v dalších oblastech výrobního systému podniku, ale stejně tak udržovat a aktualizovat již existující modely. Nicméně právě tato dimenze praktické využitelnosti výsledků je zcela mimo rámec závěrečné práce a možnosti autora. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Autor nadstandardním způsobem využívá a kombinuje všechny formy obrazové dokumentace, což dokladuje nadstandardní počet obrázků (22), tabulek (14) a příloh (1). Použitá terminologie, stejně jako odborná jazyková úroveň závěrečné práce je na standardní úrovni. Autor se nedokázal vyvarovat základních obsahových i formálních nepřesností v hierarchii kapitol (viz Obsah), úpravě textu (např. viz kap. 4.1.1, 4.1.5, 4.2.1) závěrečné práce atp. Přestože autor postupuje systematicky a částečně i logicky, rozložení dílčích části textu (viz kap. 3, resp. kap. 4) by si zasloužilo odlišný způsob strukturalizace řešení. | |
| Práce s informačními zdroji | C | V závěrečné práci je použito celkem 11 informačních zdrojů, které jsou v převážné většině tvořeny informačními zdroji ze slovenského, resp. českého odborného prostředí. Při zpracování záv. Práce autor využívá a vyrovnaným způsobem kombinuje jak tištěné, tak i elektronické informační zdroje. V rámci práce s informačními zdroji a při použití citací autor dodržuje základní pravidla citační etiky, nicméně v BP se vyskytují dílčí formální nepřesnosti (viz kap. „Zoznam použitých zdrojov“). Míra shody dle systému pro odhalování plagiátů v závěrečných a absolventských pracích nedosahuje výraznějších hodnot. Drobná možnost shody je spojena s jménem vedoucí na straně jedné, resp. zaměřením BP na straně druhé. |
eVSKP id 160412