KRÁTKÝ, M. Mobilní aplikace pro 3D rekonstrukci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předložená práce Mobilní aplikace pro 3D rekonstrukci patří ke středně těžkým. Co ji dělá obtížnou, je realizace na mobilní platformě, kam je potřeba přenést zdrojové kódy a přeložit je. Student musel z literatury nastudovat danou problematiku, řešení ověřil na PC a následně se snažil o realizaci na mobilní platformě. Zde se často ukázalo, že dostupné popisy nejsou zcela přesné a student musel vynaložit značné úsilí na nastavení parametrů pro překlad knihoven, jejichž využití na PC bylo snadné. Práci věnoval dosti času, problematiku pravidelně konzultoval. Rozsahem je práce na dolní hranici doporučeného rozsahu. Přitom v práci chybí detailnější propojení popsaných řešení s realizační částí. Na práci bych ocenil její úvod, kdy je přehledně shrnuta problematika 3D rekonstrukce. Řešení je funkční, i když je škoda, že se nepodařilo realizovat spolupráci se senzory pohybu – toto řešení, ač nebylo součástí zadání, bylo studentem neúspěšně zkoušeno, a mohlo aplikaci velice obohatit. Práce je po prezentační, formální a jazykové na dobré úrovni. V práci je též vidět dobrá práce s literaturou. Předložená práce svědčí o magisterských schopnostech studenta
Pan Krátký vypracoval diplomovou práci na téma mobilní aplikace pro 3D rekonstrukci. Předložená práce má 48 normostran, což je menší než doporučený rozsah. Kapitoly 1-3 a druhá část kap. 4 (celkem cca 24 stran) lze považovat za čistě teoretické, zbytek za vlastní dílo studenta. Teoretické části jsou zpracovány sice výstižně, ale dosti stručně. Lepšímu pochopení problematiky by pomohly nějaké ukázky, obrázky, např. hloubkové a disparitní mapy či polygonální reprezentace. Větší pozornost mohla být také věnována algoritmům detekce významných bodů. Některé postupy, jako např. foto-konzistence, jsou spíše jen zmíněny. Popsány mohly být i používané formáty 3D modelů (glb, gltf) atd. Grafická i jazyková úroveň je dobrá. V textu se vyskytuje jen minimum překlepů a několik chybějících čárek. Práce s literaturou je na dobré úrovni včetně jejího použití v práci pomocí odkazů. Samotné jádro práce lze rozdělit do dvou relativně složitých částí. První je implementace samotných algoritmů rekonstrukce a druhou je realizace mobilní aplikace. První část je popsána v páté kapitole na pouhých cca 4 stranách. Chybí mi zde detailnější popis použitých funkcí, včetně informace o původu, zda jsou dílem autora nebo použity knihovní, případně z kterých knihoven. Vzhledem ke stručnosti teoretické části, měly být konkrétní použité algoritmy rozebrány podrobněji zde. Opět by pomohly ukázky, mezivýsledky, stěžejní části kódu, blokové schéma atd. Škoda také, že nebyl více popsán experiment s využitím dat ze snímačů mobilního zařízení. Velmi přínosné by bylo alespoň zvážení, zda by i nepřesná data nemohla nějak napomoci rekonstrukci (např. počáteční odhad matic). Celkově tato část, v takovéto podobě, bohužel svádí k dojmu, že student „jen“ použil standardní ověřený postup bez hlubšího pochopení problematiky. Realizace mobilní aplikace (kap. 6 - 7 stran) představuje náročný a pracný proces vyžadující seznámení se s různými prostředími, jazyky a závislostmi či způsoby kompilací atd. Tento proces i samotná vytvořená aplikace jsou v práci dobře popsány. Ovládání je jednoduché, rozložení jednotlivých prvků intuitivní a ergonomické. Aplikaci jsem s použitím instalačního souboru z CD vyzkoušela a opravdu se mi povedlo vytvořit několik 3D modelů. Pro lepší úspěšnost bych ocenila ještě podrobnější definici požadavků na scénu a snímky (viz kap. 4.1) či přímo help v aplikaci. V sedmé kapitole je popsáno testování aplikace na dvou objektech. Z prezentovaných výsledků mohu konstatovat, stejně jako student, že modely odpovídají tvarům objektů. Pro posouzení kvality (přesnosti) rekonstrukce měl být proveden i experiment s objektem známých 3D vlastností. Podle mě nebylo třeba referenčního 3D modelu měřeného například laserovým měřením, stačil by nějaký vhodně zvolený nebo vytvořený jednoduchý objekt. Student také sice uvádí parametry testovacího zařízení i např. rozlišení a počet snímků, které musí být vzhledem k výkonu zařízení omezeny, ale myslím, že mohla být u testování také uvedena časovou náročnost rekonstrukce (podle ukázek na CD cca 3-5 min) a mohla být provedena analýza vlivu parametrů na čas, případně na přesnost. Celkově lze téma hodnotil jako náročné s velkým potenciálem pro vytvoření pěkné diplomové práce, kterou student hlavně díky malému rozsahu práce a výše zmíněným připomínkám, podle mého názoru úplně nevyužil, proto musím práci hodnotit nižším stupněm C (73b). Přesto předložený dokument i výsledky práce jistě svědčí o inženýrských schopnostech pana Krátkého, proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 134829