SLÍŽ, M. Diagnostika moderních řídících jednotek motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Úvodní část práce seznamující s podstatou diagnostiky motorových vozidel, s komunikačními protokoly a s koncepcí řídících jednotek je velmi podrobná a lze v ní nalézt řadu zajímavých a někdy i obtížně dostupných informací. Text obsahuje minimum chyb, avšak zcela postrádá odkazy na literaturu (až na výjimky v popisech obrázků), takže není možné předložené informace ověřit. Elektronická a textová verze práce se neshodují. Úroveň druhé, praktické části je výrazně nižší. Popis hardwarové realizace je omezen na popis některých integrovaných obvodů a mikroprocesoru. Zcela chybí komentáře, výpočty, případně odkazy na katalogové listy s doporučeným zapojením k navrženému schématu. K práci nebyly rovněž dodány soubory z programu pro návrh PCB. Obrázky měřených průběhů jsou zcela bezcenné (průběhy CAN H a CAN L vůbec neodpovídají teoretickým předpokladům). Část práce věnovaná softwarovému řešení je zpracována podobným způsobem. Elementární informace o typech datových formátů jazyka C, o možnostech ukládat proměnné do polí, nebo o funkci kompilátoru a assembleru jsou zcela nadbytečné. Na druhé straně jakýkoli popis, struktura nebo vývojový diagram k vytvořenému kódu zcela chybí. Dodané softwarové moduly jsou chaotické (především *.txt soubory) a z některých je velmi těžké usoudit, k jakému účelu slouží a jak vzájemně komunikují. Diplomant po značných problémech s ročníkovými projekty začal na začátku semestru aktivně na diplomové práci pracovat a využíval konzultací, postupně je však vystřídala e-mailová korespondence, pomocí níž diplomant informoval o dokončeném HW návrhu a některých problémech s oživením přípravku. Jeho přístup k řešení projektu nelze považovat za iniciativní nebo aktivní. Závěrem lze konstatovat, že zadání práce splněno nebylo, avšak díky poměrně kvalitnímu úvodu lze práci hodnotit na spodní hranici klasifikační stupnice. Bylo by vhodné při obhajobě ukázat činnost přípravku, nebo alespoň jeho realizaci a návrh tištěného spoje 1 konceptu diagnostického zařízení zmíněného v práci.
Diplomová práce v první části rozebírá jednotlivé protokoly komunikace jednotek v automobilu a jejich historický vývoj. Tyto popisy jsou celkem podrobné a zaujímají asi 45 stran rozsahu diplomové práce. Dále se práce na asi 19 stranách věnuje praktické realizaci. Tato část je velice slabá, neboť je silně popisná – obsahuje popis použitého mikroprocesoru, řadiče CAN, obvodu rozhraní TJA1050, mechanických vlastností desky pl. spoje, displeje, popis programovacího jazyka C a jeho srovnání ostatními jazyky a další věci, které zájemce může velmi lehce najít na internetu a není vůbec nutné se jimi zde podrobně zabývat. Naprosto chybí popis schématu přípravku, které je na straně 59, není zde ani zmínka, jak a na co zde jsou jednotlivé součástky. Schéma není ani slovně uvedeno, jako by sem vůbec nepatřilo. V části 6.4 Praktická část – měření na str. 67 jsou 4 fotografie obrazovky osciloskopu s popisem, který působí vzhledem k zadání zmateně. Následuje 7 Závěr (str. 69) ze kterého vůbec není jasné, zda byl úkol splněn, je zde pouze kusá zmínka, že vzorek něco nedělá, zato je zde „ekonomická rozvaha“, která v zadání není vůbec vyžadována. Závěr hodnocení: 1. Teoretický úvod podán dobře, jasně. 2. Praktická realizace v podstatě nesplněna vůbec, jakýsi přípravek bez podrobnějšího popisu vytvořen, naprosto bez zhodnocení jeho funkčnosti. Tato část působí velmi zmateně a nekoncepčně, pokud by někdo měl dle této práce přípravek vyrobit, tak se mu to zcela jistě nepodaří, nepodaří se mu po přečtení této práce ani pochopit, jak by měl pracovat. Autor dle mého názoru splnil pouze část věnující se historii a současnosti diagnostiky a popisu jednotlivých protokolů. Praktickou část nesplnil téměř vůbec.
eVSKP id 65723