BENEŠL, T. Makra VBS pro TIA portal V12 použitelná pro panely COMFORT resp. RT [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student pan Tomáš Benešl navázal na svoji seminární práci, ve které obstojně podle zadání představil základní koncepty přenosů dat do/z operátorských panelů firmy Siemens. V bakalářské práci se měl zaměřit především na tvorbu maker VBS pro TIA Portal, která umožní komunikaci s dalšími specifikovanými perifériemi. Zadání poskytla firma COMPAS s.r.o., která také studentu poskytovala softwarové i hardwarové zázemí pro řešení bakalářské práce. Tam měl student také možnost konzultací. Z toho důvodu pan Benešl využíval mé konzultace jen sporadicky, a to zejména v závěrečné etapě práce. Zadání bakalářské práce je spíše méně náročné a nepřineslo studentovi žádné kritické problémy ani situace, které by mu v práci bránily. Na druhé straně ho nenáročnost zadání nenutila k čerpání a prokazování zvláštních vědomostí a dovedností, ani k extrémnímu pracovnímu nasazení. Koncepčně postupoval student od samého začátku správně, ale v průběhu řešení ztratil cit pro vyváženost jednotlivých kapitol, např. zmínka o ActiveX Control, která měla naplnit kapitolu 3 – Microsoft Visual Basic, vypadá jako úvod k něčemu, na co se pak zapomnělo. Student Benešl měl jasné zadání, podporu technickou i vědomostní, použitá zařízení dobře popsaná na internetu, takže měl pro práci ideální podmínky. V práci postupoval podle bodů stanovených v zadání, dá se usuzovat, že pracoval samostatně a že práce je v celém rozsahu jeho dílem. Prokázal znalosti dostatečné, aby se ucházel o titul bakaláře. Doporučuji k obhajobě s hodnocením 70 bodů – tedy C
Práce se zabývá vytvořením nadstandardních softwarových modulů (maker) pro operátorské panely firmy Siemens. Tyto moduly má student za úkol použít ve vzorové aplikaci. Zadání je pokryto v osmi kapitolách. Autorovo členění do kapitol není dle mého názoru optimální, vzhledem k tomu, že mnohé kapitoly obsahují pouze jednu stránku a název kapitoly někdy ani neodpovídá obsahu. Také není zcela jasné, jestli některé teoretické kapitoly slouží k popisu nebo jako návod pro založení projektu či k deklaraci, že autor vytvoří či vytvořil skript v danné oblasti. U rešerši operátorských panelů bych uvítal obrázky daných typů panelů. Ve čtvrté kapitole student popisuje vytvoření spojení VB skriptu a databáze abstraktní knihovnou ADODB, která se pomocí příslušného ovladače připojuje standarním ODBC rozhraním k lokální relační databázi typu Microsoft Access. Podobnou větu nebo schématický diagram bych rád v práci viděl, aby bylo hned jasné o co v této kapitole jde. Chybí mi také diagram popisující funkci skriptů a diagram komunikace mezi modulem a skenerem čárových kódů. Autor měl také problém s implementací knihoven pro TCP komunikaci do VB skriptu. Zde bych autorovi doporučoval umístit server do vlastního vlákna. Nicméně autor dokázal tento problém obejít a vytvořit tím navíc knihovnu s dalšími možnostmi využití. Z pohledu programátora je práce hezkou ukázkou semestrálního projektu. Nicméně autor se dokázal zorientovat v danné problematice, řešit problémy a splnil všechny body zadání. Po formální stránce mám výhrady k nejednotnosti uvádění zkratek, kdy některé zkratky jsou rozepsány při jejich prvním použití, jiné jsou uvedeny až v seznamu na konci dokumentu. Také počešťování typu "displaye" není dle mého názoru zcela optimální. Práce také obsahuje drobné překlepy. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku C.
eVSKP id 85583