PAVLOVIČ, F. Funkční generátor s napěťovým a proudovým výstupem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student Filip Pavlovič se v předložené práci zabývá návrhem a realizací funkčního generátoru s výkonovým napěťovým i proudovým výstupem. V první kapitole je popsána problematika generování signálu. Jsou diskutovány možnost generování hodinového signálu, metody generování samotného signálu a v neposlední řadě DAC převodníky. Další kapitola popisuje návrh samotného zařízení. Poslední tři kapitoly se zaměřují na návrh DPS, chladiče, firmware a měření výsledného zařízení. V textu se v malé míře vyskytují gramatické či estetické chyby, které ale nekazí dojem z textu. Text je psán čtivě a poutavě. I přes složitou problematiku, která je v práci prezentována, tak je text srozumitelný. Některé části práce jsou citovány méně, než by bylo vhodné, popřípadě je čerpáno pouze z jednoho zdroje. Svým rozsahem práce překračuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Student pracoval celý rok naplno, což bylo vzhledem k obtížnosti zadání potřeba. Bylo potřeba navrhnout složité schéma, naprogramovat FPGA a MCU, provést návrh a tepelnou simulaci chladiče a v neposlední řadě nakreslit DPS s vysokou zástavbovou hustotou. I přes tyto výzvy je navržené zařízení funkční. V průběhu semestru student pracoval převážně samostatně a konzultoval při dosažení určitých milníku jako je třeba hotové schéma. Ačkoliv zařízení za určitých podmínek není schopno dosáhnout mezní frekvence 1 MHz dle zadání, tak to neberu jako selhání vzhledem k časové náročnosti tvorby zařízení. Vzhledem k drobným formálním nedostatkům práci hodnotím stupněm A s počtem bodů 98.
Student se v předložené práci věnuje návrhu a realizaci funkčního generátoru s napěťovým a proudovým výstupem, který beze zbytku funguje. Textová část práce je věnována rešerši v oblasti generování signálů, návrhu schémat, implementace na DPS spolu s návrhem chladiče, firmware-u a testování. Práce je psaná v anglickém jazyku s dobrou slovní zásobou. Jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a práce má vysokou technickou úroveň. Formátování je největším nepřítelem této práce. Nachází se zde řada formálních nedostatků od náhodných vynechaných řádků (hlavně pod obrázky), mezer navíc, nebo naopak jejich absence na místech kam patří (typicky mezi číslo a jednotku nebo před závorkami). Odstavce nedodržují zásady logické následnosti. Častokrát obsahují jenom jednu větu, která by logicky měla být spojena s předcházejícím a následujícím odstavcem. Některé odstavce nejsou zarovnány do bloku (např. na straně 15). Nesprávně jsou rovnice, které nejsou součástí vět a odstavec za nimi začíná odsazením i když by neměl. Téměř všechny obrázky jsou v textu uvedeny až po jejich výskytu. Student se nevyvaroval občasným překlepům jako jsou tečky v prostředku vět, nesprávné odkazy na obrázky (např. na str. 27 se mluví o obrázku 8 nebo na str. 35 o obrázku 17, přičemž obrázky jsou označeny stylem 1.1, 1.2). Některé věty nedávají smysl a občas text sklouzává do první osoby, ale vzhledem k rozsahu práce jsou tyto chyby zanedbatelné a výrazně neovlivňují pochopitelnost textu. V práci se z času na čas vyskytují neformální výrazy jako thru namísto through, sweet spot, beating heart of the amplifier, „naštěstí výrobce přiložil několik zapojení pro převod proudu na napětí“. Výtku mám také k tabulkám 2.3, 4.1 apod. kdy se jedná o obrázek vykopírovaný z katalogového listu od výrobce, a ne o reálnou tabulku. Citace v práci mají náhodné pořadí a nevyskytují se podle abecedního pořadí ani výskytu v textu. Technická strana práce je velmi dobře zvládnutá. Ovšem výpočty jsou zmatené, protože označení parametrů ve výpočtech ne vždy odpovídá označením v schématu. Výpočet odporů rezistorů z nastavení pracovního bodu AB zesilovače (kap. 2.3.2) a proudových zdrojů (kap. 2.3.3) jsou nesprávně, ale výsledné hodnoty evidentně fungují i navzdory nesprávnému postupu jejich určení. Nedostatečné je odůvodnění volby některých součástek, hlavně FPGA a mikrokontroléru, kdy se zdá, že hlavní roli hrála studentova předchozí zkušenost s nimi, a nikoliv definování požadovaných parametrů a objektivní výběr. Kladně hodnotím část s návrhem chladiče, kdy student provedl simulaci a pak i měření termokamerou na reálnem zařízení. Po technické stránce je práce velmi dobře zpracována a student se vproblematice evidentně velmi dobře orientuje. Práce překonává požadavky na bakalářskou práci po technické stránce i rozsahu. Zařízení je plně funkční a splňuje všechny náležité požadavky. S přihlédnutím na množství formálních chyb hodnotím práci stupněm A – 92 bodů.
eVSKP id 168791