MICHAL, M. Měření stínicích vlastností materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
viz příloha.
Student Martin Michal vypracoval svou bakalářskou práci, ve které se zabývá stínícími vlastnostmi materiálů. Konkrétně bylo úkolem studenta změřit a určit lineární koeficient zeslabení pro tři vybrané plechy a pět zvolených zářičů. Výsledné dílo má vhodně zvolené kapitoly, které jsou seřazeny v logické posloupnosti. Je ke škodě, že elektronická verze práce neobsahuje hypertextové odkazy, což platí pro obsah i odkazy v textu například na tabulky, rovnice nebo obrázky. Na rozdíl od seřazení kapitol samotný text mnohdy logickou posloupnost postrádá. Často zbytečně dlouhá souvětí na sebe nenavazují, působí zmatečně a mohou odradit čtenáře od jinak zajímavě zpracovaného tématu. Při čtení lze narazit na opakování informací a myšlenek a množství „prázdného obsahu“. Opakování v rámci jednotlivých kapitol je pochopitelné, bylo-li shanou autora seznámit čtenáře s problematikou v případě, že by čtenář čerpal pouze z jedniné kapitoly. Zmíněné repetice se však vyskytovaly nezřídka i v rámci jedné kapitoly, či dokonce odstavce. Použití rozvinutých a květnatých souvětí bohužel vedlo i k výskytu gramatických chyb, jichž mohlo být předejito volbou jednodušších a kratších vět sdělujících tutéž informaci stručněji. Kvalita zpracování různích částí práce je odlišná a celkově se lze setkat s (až pravidelným) střídáním kvalitních a nekvalitních částí. Formátování práce působí nepřehledně a na pohled není příliš přijemné. Jednotlivé podkapitoly i odstavce by zasloužili větší rozestupy. Citování zdrojů se nachází vždy na konci odstavce, příliš často jsou uváděny pouze zdroje dva [1,19]. Některé slovní obraty a popisy jsou nevhodně zvolené, ku příkladu v kapitole 1.2 (a), která je věnována záření , obsahuje hned z kraje tvrzení, že „alfa záření vzniká jako proud helia“. Uvedená informace by zasloužila jinou formulaci. Druhy ionizujícího záření by bylo vhodné rozřadit lépe, než jen do odstavců podle a), b), c). Každé uvedné záření by zasloužilo vlastní podkapitolu, což by přispělo k lepší přehlednosti celé kapitoly 1.2. Kvalita zpracování jednotlivých částí se liší. Vyzdvihnout musím zpracování popisu záření, které obsahuje mimo jiné také informace o brzdném záření, se které bývají v bakalářských pracích opomíjeny. Pozitivně hodnotím též uvádění rovnic spolu s jejich popisem v odstavcích, což přidává na kvalitě práce. Rovnice by však měly být lépe zarovnány a v mnohých případech by bylo vhodné zvoli větší velikost písma, zejména u rovnic obsahujících zlomky a v praktické části bakalářské práce. Kapitola 2 věnující se ochraně před ionizujícím zářením mohla být zpracována lépe; zejména popis principu ALARA mohl být kratší se stručnějším vysvětlením, které by bylo lépe srozumitelné. Snaha o použití dlouhých souvětí opět vedla ke vzniku nesprávných formulací a výskytu zbytečných gramatických chyb, které společně sráží kvalitu vysokoškolské práce. Volba podkapitol a jejich zpracování je dobré. Třetí kapitola má pěkně vymyšlenou strukturu, volba první podkapitoly věnující se veličinám a jednotkám je správná. Bohužel podkapitola postrádá veličiny popisující působení IZ na živou tkáň. Předpokládám, že důvodem je nedostatek času k vypracování práce. Opět by v tomto případě pomohlo, kdyby se autor zaměřil namísto psaní dlouhých souvětí (kvantitu) na samotný obsah a uváděné informace (kvalitu). V kapitle 3 se objevují jednotky v hranatých závorkách. Jedná se o formální chybu, kdy by dle platné normy měly být jednotky uváděny v závorkách kulatých, jak je tomu správně na jiných místech bakalářské práce. Část věnouvanou detektorům (kapitola 3.2 a dále) hodnotím jako nejhorší z celé práce. Při čtení jsem se setkal s četnými polopravdami a nesmysluplnými tvrzeními. Tato část práce postrádá logickou chronologii odstavců, uváděných informací a více zdrojů. Vyskytuje se zde časté opakování. V kapitole 3.3 Ionizační detektory (?) se náhle vyskytne odstavec popisující detektory polovodičové, který je stejně náhle bez jakéhokoli oddělení následován odstavcem o Geiger–Müllerových počítačích. Popis obrázku 3.3.1 je nevhodný, lépe by bylo uvést název zdroje namísto číselného odkazu (stejně tak obr. 3.4.1). Celá zmíněná část práce působí, že byla vypracována jako poslední a ve spěchu z důvodu výskytu poměrně častých pasáží, které působí, že nezbyl čas k jejich dopracování a editaci. Čtvrtá kapitola, která popisuje moderní trendy ve stínění, je na rozdíl od předešlé velmi pěkně zpracována. Plynulost textu je logická, nerušená, obsažené informace v odstavcích jsou dobře formulované. Jednotlivé podkapitoly jsou vhodně rozdělené a seřazené. V popisované části práce je čerpáno z více zdrojů, než je tomu u jiných kapitol. Celkově se jedná o velmi silnou část teoretické části bakalářské práce. Praktická část bakalářské práce je celkově dobře zpracovaná. Tuto skutečnost hodnotím pozitivně, neboť praktická část obsahuje autorovu vlastní práci. Pokud bylo na vypracování bakalářské práce nedostatek času, volbou vyšší priority na vypracování praktické části bylo učiněno rozumného kroku. Popis měření by bylo vhodné lehce rozšířit. Tabulky jsou dobře formátovány, přehledné a čitelné. Pěkně je zpracován také 3D model měřící aparatury, který velmi dobře doplňuje popis experimentů. Rovnice (zejména v této části práce) jsou špatně čitelné, autor měl zvolit větší písmo. Rovnice patří zarovnat na střed. Dosažené výsledky působí věrohodně, schází porovnání s tabulkovými hodnotami. Za chválu stojí též výpočet chyb a ochylek nejen u získaných dat z měření, ale také u měření tloušťky použitých stínících pleců a volbou správných postupů určení nejistoty (odchylky). Chybné výsledky jsou zmíněny a důvod vzniknuvších chyb dostatečně vysvětlen, což také hodnotím pozitivně. Bakalářská práce je zakončena průměrným závěrem, který nelze pochválit, ale ani zkritizovat. Obsahově mohl být delší. Autor mohl využít prostoru v závěru, ve kterém mohl nastínit možnosti eliminaci chyb, další plány, apod. Zhodnocena mohla být také teoretická část díla. Kromě jediného bylo čerpáno z on-line zdrojů. Volba zdrojů je rozumná a odpovídající úrovni bakalářské práce. Pozitivně hodnotit lze také příohy, které jsou dobře zpracované, přehledné a logicky seřazené. Celkově je bakalářská práce průměrná až dobrá, zadání bylo splněno. Zajímavé a poměrně dobře zpracované téma bohužel sráží nedostatky teoretické části, které jsou někdy až vážné. Autor mohl více zaměřit na obsah a jeho kvalitu. Dlouhá a rozvinutá souvětí působí nepřirozeně, často až násilně tvořená. Při nedostatečné znalosti jazyka se jedná o nerozumnou strategii, která může snadno poškodit celkovou kvalitu díla. Obecně práci hodnotím vhodnou k obhajobě a uděluji 75 bodů, tedy C.
eVSKP id 151344