PACULA, V. Simulace zlomeného vodiče v distribuční síti za použití programu ATP-EMTP [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bakalářská práce se věnuje problematice přetrženého vodiče a simulací toho jevu v programu ATP-EMTP. V úvodních částech práce se student zabývá metodami detekce zemního spojení a popisem programu ATP-EMTP. V praktické části je popis modelovaných sítí, na kterých byly provedeny příslušné simulace, dále výsledky simulací pro jednotlivé metody. Závěrečná část se zaměřuje na ochrany pro indikaci a chránění při zemním spojení a celkové zhodnocení. V práci jsou následující faktické nedostatky: - strana 14: Metodami k detekci zemního spojení je metoda souměrných složek. Tato metoda je pouze matematickým nástrojem, ale není přímo metodou k detekci zemního spojení. - strany 14 a 15: V rovnicích (1.1) až (1.6) je značení pro veličiny v symetrické soustavě označené pro každou fázi zvlášť, od rovnice (1.7) po (1.9) je značení bez označení fáze, autor v textu neuvádí, jaký je vztah mezi obecnými fázory proudu a fázory pro jednotlivé fáze. - strana 23: U popisu jednoduché sítě není uvedena velikost rezistoru v místě uzemnění zdroje. - strana 26: Autor práce provádí simulaci zlomeného zemního spojení ne v místě vodiče, ale v místě přípojnice, kde, jak uvádí autor na straně 28, nastane pád vodiče z výšky 12 metrů. Tento výběr místa s ohledem na zaměření práce na zlomené vodiče na vedeních je přinejmenším zvláštní. - strana 27: Autor uvádí, že pro modelování kabelů jsou potřeba údaje o relativní permeabilitě materiálu vodiče a izolace a relativní permitivitě izolace. Na straně 26, kde jsou parametry kabelu, tak tyto údaje chybí. - strana 29: chybný index ve vzorci pro výpočet doby T7 - strana 39: V kapitole 7 je provedeno nedostatečné shrnutí výsledku. Další shrnutí i celkově více propracované je až v závěru práce, proto se kapitola 7 se jeví jako zbytečná nebo by měl být její obsah více rozvinut. - strana 34: Na Obrázku 9 je zobrazeno harmonické zkreslení proudů při dopadu vodiče, z popisu není zřejmé, kde bylo toto zkreslení měřeno. - strana 35: Na Obrázku 10 je zobrazena napěťová špička netočivé složky, není zřejmé, zda se jedná o průběh okamžité nebo efektivní hodnoty. - strana 36: Na Obrázku 12 nejsou uvedeny jednotky. - strana 44: V literatuře je uvedena norma ČSN 33 307, správné označení je ČSN 33 3070. Formální nedostatky jsou následující: - strana 14: špatné indexy nebo formátování ve vzorcích (1.1), (1.4) a (1.6) - strana 14: není uveden odkaz ani na jednu literaturu v kapitole 1.1 Metoda souměrných složek - strana 16 a 17: popis fázorů ve fázorových diagramech se překrývá se samotnými fázory, také chybí popis os (jednotky). - strana 29: U příkladu výpočtu je zobrazen výpis z programu, tento výpis by bylo vhodné dát do tabulky a přidat i popis příslušných časů t1, t2 atd. - strana 44: Citace zdrojů není provedeno podle normy ČSN ISO 690. - strana 44: Odkazy na zdroj [3], [6] a [11] nejsou funkční, tím nelze ověřit citované informace. - popis tabulek je proveden pod tabulkou místo nad tabulkou Celkové práce je provedena v předepsaném rozsahu, ale v některých částech postrádá logické členění. Tento nedostatek je nejvíce patrný v části zabývající se vyhodnocení výsledků simulací. Obsah některých kapitol práce je tak krátký, že na zvážení, zda by měly mít vlastní kapitolu nebo by měly být dopracovány. Autor sice splnil všechny body zadání, ale splnění bodu 2 metoda nesymetrie proudu a bodu 3 metoda časového posunu je více než nedostatečné. Proto navrhuji, aby student tuto práci dopracoval a doplnil části týkající se kapitol, které se zabývají tématikou k bodu 2 a 3 zadání. Z výše uvedených důvodů práci nedoporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě: 1. Na straně 28 autor udává, že doba pádu vodiče byla 1,56 s, ale z důvodu časové náročnosti byla zkrácena na 0,3 s. Mohl by autor uvést příklad, jak dlouho by trval výpočet pro 1,56 s a pro 0,3. 2. Na straně 26 na Obrázku 6 jsou jako zátěž použity asynchronní motory, ale ve schématu z ATP na straně 28 jsou motory nahrazeny RL-zátěží. Nabízí program ATP model asynchronního motoru? Pokud ano, proč není v simulaci použit?
Student se ve své bakalářské práci zabývá problematikou přetržení vodiče v distribuční síti. Problematika je simulována pomocí programu ATP-EMTP. Body 2 a 3 zadání jsou velice málo rozpracovány a splnění těchto bodů zadání je diskutabilní. V kapitole „Získané výsledky“ autor přeskakuje z jednoho měření na druhé, což ve výsledku znamená nepřehlednost dané kapitoly. V první kapitole se student zabývá metodami detekce zemního spojení. Tato kapitola obsahuje překlepy ve vztazích. Překlepy jsou ve špatných indexech nebo záměny velkých a malých písmen. Dále chybí u základních vzorců jednotky a hlavní nedostatkem je neprovedení citací u použitých vztahů. U obrázku 1 a obrázku 2 chybí popis reálné a imaginární osy a nepřehledné popisy fázorového diagramu a vynášené jednotky. V obrázku 2 chybí popisy vektorů. Pro jednoduchý model chybí schéma sítě, práce obsahuje pouze obrázek realizace v programu ATP. Tento obrázek není dostatečně čitelný a není možné určit, jaké hodnoty student přesně zadal. Autor popisuje použit jednofázových sond, ale z obrázku není zřejmé, na které fázi probíhá měření. V předposledním odstavci v kapitole 3 student popisuje, že naměřené hodnoty jednoduché sítě porovná s externím zdrojem [2], ale toto porovnání již není provedeno. V modelu distribuční sítě není zřejmé, kde vznikla porucha. Z obrázku 6 vyplývá, že porucha vznikla na přípojnici v rozvodně 22/6 kV. U prvků elektrizační sítě má student nekompletně zadaný paramenty vedení. U kabelu AlFe je také důležité uvádět zaokrouhlený poměr k průřezu pláště a duše lana (např. AlFe 6,AlFe 8). Podobný problém je u kabelového vedení, kdy student uvedl pouze průřez a složení jádra. Z předchozích nedostatků vyplývá, že hodnoty vedení a kabelů není možné zkontrolovat, zdali je student správně určil. Při simulaci zlomení vodiče student popisuje použití dvou vypínačů a ve schématu v obrázku 7 jsou zobrazeny vypínače 3. U modelu transformátorů popisuje student generování ze štítkových hodnot, ale tyto hodnoty nejsou nikde uvedeny. Ve schématu na obrázku 6 není zřejmá velikost odporu v uzlu transformátoru. V kapitole 5.2.1 příklady výpočtu není zřejmé, odkud student dosadil hodnoty do použitých rovnic. Hodnota času t5 má v dosazovaných rovnicích jiné hodnoty. V kapitole 5.3.1 není jasné, jak student získal z vygenerovaného souboru výsledné hodnoty proudu, neboli jak pozná tyto hodnoty z vygenerovaného souboru. V kapitole Získané výsledky má autor velmi zmatečně spojeny dvě simulace do jedné kapitoly, to u čtenáře práce způsobuje problém se získáním uceleného náhledu na výsledky simulací. U popisu k průběhům proudu na obrázku 8 není vysvětleno, proč dochází k poklesu proudu ve fázi A při poruše. U Obrázku 10 není jasné, pro jaký stav byl simulován. U popisu částečně chybí popis os. Každá osa by měla být popsána proměnou a jednotkou. U tabulek by mělo být prováděno formátování na stejný počet desetinných míst. U simulace modelu jednoduché sítě není provedeno porovnání s externím zdrojem, jak je v úvodní části avizováno. V použité literatuře by měl být uveden podrobnější popis zdrojů a také program ATP-EMTP. V přílohách u jednotlivých grafů není uveden popis včetně proměnných. Vzhledem velkého množství nedostatků v bakalářské práci nedoporučuji práci k obhajobě. Práci doporučuji k dopracování. Doporučení: Student by měl více rozpracovat body 2 a 3 zadání, dále vložení odkazů na použitou literaturu příslušných kapitol a jednotky u rovnic. Je potřeba zlepšení kvality obrázků a doplnění všech potřebných popisů i zajištění jejich čitelnosti. Autor by měl doplnit schéma jednoduchého modelu a provést avizované porovnání jednoduché sítě s externím zdrojem a také doplnit veškeré parametry prvků užité při simulaci. Bez těchto úprav nedoporučuji tuto práci přijmout k obhajobě.
eVSKP id 51948