MEŠKO, M. Měření koeficientu suchého tření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Student ve své práci začíná rozborem tření a přehledem základních modelů tření. Je zde vše stručně a přehledně uvedeno. Chybí zde rozbor metod pro určení parametrů modelů, který student zřejmě odsunuje do kapitol kde už se zabývá realizace těchto metod. Ve třetí kapitole má student popsány dvě metody určení statického koeficientu tření a pomocí těchto metod má prakticky určení koeficienty pro různé materiály. Ve čtvrté kapitole je návrh měřicí stanice. Zde v úvodu kapitoly postrádám obecnější informace o zamýšleném zařízení a přichází rovnou použitá konstrukce a řešení dílčích úloh měření. Pátá kapitola měření je snad až příliš stručná a postrádá některé informace, avšak to podstatné je zde uvedeno a výsledky měření jsou v dostatečné formě prezentovány.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce Marka Meška se věnuje experimentálnímu měření koeficientů tření různých materiálů. Samotný text práce má 23 stran, práce je logicky a přehledně uspořádaná a po formální stránce splňuje všechny požadavky. Po stránce obsahové k ní mám ale řadu výhrad. Obecně je text práce velice stručný. Prvním bodem zadání bylo provést rešerši způsobů modelování a měření tření, teoretická část práce se ale věnuje výhradně modelům, naopak další kapitoly se věnují pouze měření koeficientů odpovídajícím tomu nejjednoduššímu z modelů. Nikde není řečeno proč byly zvoleny zrovna tyto metody měření koeficientů, jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Mezi teoretickou a praktickou částí práce tak neexistuje téměř žádná vazba, z rešerše pro další experimenty nevyplynuly žádné závěry. O splnění prvního bodu zadání lze tedy pochybovat. Kapitola 4 popisuje návrh konstrukce měřící stanice, kapitoly 3 a 5 výsledky měření koeficientů statického resp. dynamického tření. Obsah kapitoly 5 je dle mého názoru nedostatečný, popis experimentů je velmi strohý, o detailech zpracování dat se čtenář dozví jen málo o tom jak byl proveden a vůbec ne proč zrovna takto. Slovní spojení „vhodná hodnota napětí“ apod. bez dalšího vysvětlení do technického textu podle mého názoru nepatří. Některé veličiny jsou uváděny bez jednotek (rovnice 31), nebo význam některých členů není nikde v práci popsán a čtenář se tak může jen domnívat co znamenají. Zásadní je zde rovnice 32, na které je postaven celý experiment, nicméně člen Ian není nikde popsán. Domnívám se, že se jedná o referenční hodnotu proudu bez zátěže (viz jedna z otázek).Celkově je potřeba říct, že hlavní myšlenka zadání práce byla naplněna, student provedl rozsáhlou sadu experimentů, které dobře statisticky zpracoval. Výše zmíněná kritika má být spíš připomenutím, že kvalita dokumentace je minimálně stejně důležitá jako kvalita odvedené inženýrské práce. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením D – uspokojivě, v případě dobrého zodpovězení všech dotazů bych se přiklonil i k lepšímu hodnocení.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | E | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 149947