BALÁZS, L. Problematika měření malých AC napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Havlíková, Marie

Zadání diplomové práce je z externího pracoviště z Českého metrologického institutu v Brně. Konzultantkou byla Ing. Věra Nováková, která diplomanta seznámila s problematikou měření malých AC a způsobem vyhodnocování nejistot těchto specifických měření. Cílem práce bylo vypracování obecného postupu výpočtu nejistot při měření malých AC napětí a jeho realizace pro konkrétní sérii měření na ČMI Brno. Komunikace diplomanta a vedoucího diplomové práce probíhala formou četných pravidelných konzultací, ke kterým diplomant přicházel ve sjednaných termínech. Po celou dobu spolupráce s diplomantem jsem byla informována o stavu řešení diplomové práce. Při řešení diplomové práce se diplomant nedostal do časové tísně. Kladně hodnotím diplomantovu pečlivost, systematický přístup a zejména vysokou pracovní morálku. Zadané úkoly řešil vždy zodpovědně a ve stanoveném termínu. Zpočátku byla patrná mírná nesamostatnost, ale během řešení práce diplomant plně pronikl do problematiky zpracování a vyhodnocování nejistot měření.

Posudek oponenta

Jakubík,, Petr

Jak je zřejmé z názvu této diplomové práce, student se ve své práci zabývá problematikou měření malých AC napětí. Byly stanoveny tři hlavní cíle zadání, zahrnující popis dané problematiky, určení nejistoty měření a její realizace. Student se všem uvedeným cílům věnoval a vyčerpávajícím způsobem popsal ve své práci, jak řešil tyto zadané úkoly. Z pokynů zadání není laickému čtenáři zcela zřejmý význam zkratky SP2, tedy není jasná návaznost práce autora. Stejně tak další zkratka ČMI zmíněná v bodě 3 nemusí být lehce identifikovatelná, doporučil bych vysvětlovat význam všech zkratek při jejich prvním uvedení v textu. Dále by bylo vhodné v této práci upravit v textu odkazy na obrázky, tabulky, kapitoly, matematické vztahy nebo citace odborné literatury; předpokládám, že došlo k dodatečnému vložení textu při pozdější úpravě práce, čímž se tyto odkazy odkazují na nelogické a nesprávné objekty. Také bych doporučil dodržovat jednotnou úpravu při psaní matematických vztahů nejenom při užití matematického editoru, ale rovněž v psaném textu, např. ve vztahu (19) se pravděpodobně vyskytuje dvakrát stejná veličina. V práci se vyskytuje střídavě desetinná tečka nebo desetinná čárka, v některých případech dokonce ve stejném vzorci (při uvádění výsledku měření s nejistotou). Pro udržení přehlednosti je žádoucí, aby se uváděl pouze jeden formát zápisu desetinného čísla. Rovněž uvádění řádu v exponenciálním vyjádření čísla by bylo vhodné upravit do lepšího tvaru. Student v obecných zásadách poukazuje na potřebu znalosti přesnosti prováděného měření a následné vykonání výběru vhodné metody měření, měřicího přístroje a prostorů měření. Tento výběr již není dále v práci rozpracován, pouze je uvedena nevyhnutelnost co nejvyšší přesnosti měření. Zmínění výběr tak postrádá opodstatnění. V kapitole 4 mezi uváděnými parametry kalibrátoru Fluke 5720 je zmíněna přesnost 0,01 % bez uvedení specifikace veličiny nebo jejího rozsahu. Informace se tak jeví bez přesnějšího vysvětlení jako nedostatečná. Na straně 44 jsou uvedeny vrstvy materiálů, z nichž některé jsou podtržené a zvýrazněné; z textu není jasný důvod této úpravy. Veličiny ve vztahu (20) nejsou podrobně vysvětleny, jejich význam je zřejmý až z dalšího textu. V poslední větě kapitoly 9.1 na straně 65 je chybně zmíněna mocnina, dále ve výpočtu je užita odmocnina. V tabulce 21 chybí vysvětlení veličiny Umzr a Umzrp. Relativní nejistota pod tabulkou 22 je zřejmě nesprávně uvedena v jednotkách napětí. Zhodnocení výsledku měření a uvedení intervalu je vhodné uvést s pravděpodobností, s jakou v daném intervalu leží. Nejistota měření se dle dokumentu EA-4/02 uvádí pouze na dvě platné číslice, to je v rozporu s některými výsledky měření v této práci. Není možné uvést nulovou nejistotu výsledku měření (Tabulka č. 41 - první řádek). Je obvyklé uvádět zkratku jednotky mikrovoltu s řeckým písmenem ( V). Pravděpodobně z časově omezených důvodů se student ve své práci dopustil určitých překlepů, jako např. chybějící tečky za větou, záměnou slova měřící za měřicí, záměna s a z nebo nejednosti v interpretaci výsledků měření s jednotkou (střídavé uvádění mezery mezi hodnotou a jednotkou). V anglicky psaném abstraktu se vyskytují drobné nedostatky, např. uvádění neurčitého členu u množného čísla v první větě nebo pravděpodobně přebývající slovo of ve větě druhé. Automatické opravy programu Microsoft Word dále zapříčinily záměnu uváděné jednotky absolutní teploty ve vztahu (1) na straně 18 z Kelvinu na Jelcin. Ve vztahu (6) uvedená hodnota napětí Um není v dalším textu vysvětlena; z následující dvojité definice napětí U0 je evidentní, že došlo k překlepu. Slovo korigace není obvyklé, zřejmě byla míněna korekce. Student odpovídajícím způsobem splnil pokyny pro vypracování, odborná úroveň práce je na dobrém stupni, interpretace výsledků a jejich diskuse byla provedena v souladu s požadavky zadání. Formální zpracování práce také hodnotím kladně. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 21461