STŘIHAVKOVÁ, E. Snímání EEG a jeho hodnocení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Slečna Eva Střihavková se měla ve své bakalářské práci zabývat snímáním EEG a jeho hodnocením, metodikou snímání, vlivem různých druhů rušení, které se mohou v EEG záznamu vyskytnout. Jedním z úkolů byla rovněž biologická zpětná vazba a v neposlední řadě i analýza signálu získaného ze souboru dobrovolníků a to s využitím programového vybavení dodaného s EEG přístrojem firmy ALIEN. Pomocí uvedeného programového vybavení měla zobrazit: elektrickou aktivitu mozku pomocí časových průběhů signálů EEG z vybraných svodů, mapováním rozložení elektrických potenciálů na povrchu hlavy pro vybraný časový okamžik, provést spektrální analýzu snímaného signálu měřením výkonu ve standardizovaných frekvenčních pásmech. Při podobných experimentech je vždy nutné si připravit přesnou metodiku experimentů, která musí být směrována k tomu, co má být konečným výsledkem. To slečna Střihavková udělala. Výsledkem je relativně rozsáhlá práce obsahující řadu doplňujících obrázků a dat, na kterých je dokumentován jednak postup při získávání dat z dobrovolníků a také celkové hodnocení naměřených dat. Předložená bakalářská práce je zpracována solidně, má logickou strukturu a ani po formální stránce ji nelze v celku nic vytknout. Při snímání signálů projevila značnou míru samostatnosti. Vzhledem k tomu, že zadání bylo splněno, doporučuji předloženou bakalářskou práci k obhajobě a doporučuji bodové hodnocení 91 bodů.
Studentka se věnovala studiu vlivu artefaktů na EEG záznam a také studiu EEG biofeedbacku. V teoretické části postrádám popis metod používaných pro spektrální analýzu EEG a postup při mapování mozkové aktivity (jak amplitudové, tak frekvenční). Členění a uspořádání kapitol je mírně chaotické (např. kapitoly o mí rytmu a artefaktu z pohybu jazyku se vyskytují dvakrát, kapitola o artefaktech z pacienta obsahuje podkapitolu s názvem "Technické artefakty"). V praktické části chybí informace o hodnotě vzorkovací frekvence a parametrech použitých metod spektrální analýzy a mapování, o postupu při výběru délky a pozici úseků pro analýzu artefaktů (např. není zcela jasné, co bylo považováno za 0. ms - viz přílohy č. 10-14). Vzhledem k nestacionárnímu charakteru EEG není vhodné provádět výpočet frekvenčních map z 3 minutového záznamu. Řešením by mohlo být rozdělení signálu na dílčí úseky, následný výpočet spekter z úseků a vykreslení výsledků v podobě spektrogramu. Vyskytují se zde nekorektní formulace, např. v názvu přílohy č. 3 "Frekvenční mapa hry ...". Interpretace výsledků by mohla být jednodušší při vykreslení časového průběhu EEG ve vybraných kanálech (s vyznačením značek začátku a konce úseku s artefaktem) a odpovídajících amplitudových a frekvenčních map vedle sebe. Při analýze vlivu řešení úlohy biofeedbacku na aktivitu mozku by bylo vhodné porovnávat charakteristiky EEG snímaných před a v průběhu biofeedbacku. Také by bylo vhodné provést statistickou analýzu výsledků (např. pomocí párového t-testu) hodnot spekter v dílčích pásmech. Při interpretaci výsledků se studentka nevyvarovala několika chybným závěrům: např. že amplituda EEG v temporální části může být při zatnutí zubů snížená kvůli eliminaci vnímání zvuku okolí. Ovšem tento závěr studentka pak vyvrací v další kapitole, kde vysvětluje změny temporální aktivity pohybem svalů, což by mohlo odpovídat realitě. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. V seznamu literatury je několik položek s odkazem na různé webové stránky včetně wikipedii, přičemž bez uvedení názvu článku a jména autora. Přes všechny nedostatky a nejasnosti, dosažené výsledky jsou zajímavé a mohly by být přínosné při dalším studiu EEG. Z práce je vidět svědomitý přistup studentky. Hodnotím práci stupněm C/75b.
eVSKP id 52419