HRONOVÁ, V. Příprava a charakterizace organogelů na bázi agarózy a PHA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Kovalčík, Adriána

V diplomovej práci s názvom „Připrava a charakterizace organogelů na bázi agarózy a PHA“ sa študentka Bc. Vendula Hronová zaoberala prípravou organogélov na bázi zmesi polyhydroxyalkanoátov (PHA), agarózy a lignínu. Hypotézou bolo, že organogély s prídavkom lignínu získajú antioxidačné vlastnosti a vyššiu mechanickú stabilitu v porovnaní PHA/agaróza organogélov. Bc. Vendula Hronová sa o tému aktívne zaujímala, študovala adekvátnu literatúru a využívala ponúknuté konzultácie. V rámci riešenia diplomovej práce experimentálne, získala vedomosti z reológie a bola schopná analyzovať získané výsledky a vyvodiť vhodné závery práce. Študentka splnila všetky zadané termíny kontroly práce a do svojej práce zapracovala návrhy zmien. Všetky zadané ciele v diplomovej práci boli splnené v plnom rozsahu. Diplomovú prácu hodnotím známkou výborne (A) a odporúčam k obhajobe.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Bc. Vendula Hronová se v předložené diplomové práci věnuje přípravě organogelů s obsahem polyhydroxyalkanoátů (PHA) a ligninu. Jelikož téma kombinuje netradiční materiálovou formu organogelů a aplikačně atraktivní a obnovitelné polymerní substráty (PHA a lignin), považuji ho za mimořádně zajímavé a dobře korespondující s aktuálními trendy materiálového inženýrství. Práce má tradiční členění a spíše stručný rozsah (39 stran textu bez bibliografie a formálních částí). V první části (Úvod) je na můj vkus až příliš vágně popsána motivace práce (vývoj organogelů s potenciálem pro využití v různých oblastech, především v medicíně jako nosič bioaktivních látek). Myslím, že by čtenář v této části ocenil bližší vysvětlení konceptu práce včetně role jednotlivých komponent vyvíjených organogelů, (viz otázky k obhajobě č. 1 a 3). Následuje Teoretická část, která kombinuje obecně známé teoretické souvislosti spjaté s tématem práce (úvod do problematiky gelů, obecné představení ligninu a PHA jako klíčových použitých komponent) s výsledky cíleně zaměřené literární rešerše (např. kapitoly 2.2.3 Inkorporace PHA do organogelů, 2.3.3 Lignin v organogelech). Myslím ovšem, že by přehlednosti práce a orientaci čtenáře v ní prospělo, kdyby konkrétní literární poznatky, které jsou klíčové pro návrh experimentální náplně nebo pro diskusi vlastních výsledků, byly separovány ve vlastní části textu. Množství zpracované literatury (78 převážně časopiseckých publikací) považuji za standardní k uvedenému typu závěrečné práce. Z formálního hlediska bych teoretické části práce vyskytl poměrně velké množství překlepů a chybějících písmen nebo symbolů („kyselinou poly(mléčnou-koglykolovou)“, str. 20), nesprávně přeložených termínů (gelová síť je poutána uzly, nikoliv „kříženími“, str. 9; síť je trojrozměrná, nikoliv „třírozměrná“, str. 11; self-assembly se nepřekládá jako „samosestavení“, str. 12) a nešikovných nebo až nesmyslných formulací („V kosmetickém průmyslu se gely používají k výrobě krémů, gelů a dalších produktů.“, str. 9; „…pokud zdvojnásobíme napětí, zdvojnásobí se prodloužení chemie.“, str. 26). Také doporučuji vyhnout se použití více odkazů na literární zdroje uvedených naráz na konci odstavce, kdy není jasné, ke které referenci se vztahuje která citovaná informace. Konečně vysvětlení některých použitých symbolů (např. těch v obr. 7) chybí jak v příslušném textu, tak v Seznamu použitých symbolů a zkratek (u něhož jsem mimochodem neporozuměl použitému způsobu řazení). Experimentální náplní práce byla příprava organogelů dle navržené kompozice, a dále charakterizace jak těchto gelů, tak také použitého ligninu. U analýzy samotného kraft ligninu sice chápu motivaci ve splnění jednoho z cílů zadání práce, nicméně zde spatřuji jisté nesrovnalosti (viz otázka k obhajobě č. 5) a také postrádám jakékoliv vysvětlení toho, jak jsou získané charakteristiky ligninu (např. výsledky termoanalytických analýz) relevantní v kontextu zaměření práce – o to více, že jiné parametry vstupních surovin, které jsou pro přípravu gelů klíčové (např. konkrétní monomerní složení použitého P34HB kopolymeru) v práci zcela chybí. K prezentaci a diskusi výsledků mám také několik výhrad, a to jak formálních (např. nesmyslné dvou nebo tří desetinných míst u reometrických modulů, tab. 5, 6; chybějící upřesnění molárních vs. hmotnostních % u prezentace výsledků elementární analýzy, tab. 2), formulačních („prasknutí diarylových vazeb“, str. 34), ale i věcných (dva dle titulku rozdílné grafy na str. 41 jsou ve skutečnosti totožné; hranice stability odpovídá Zeta potenciálu +-30 mV, nikoliv uvedeným +-20 mV, str. 32) či metodologických (není uvedeno, jak byla určena prezentovaná hranice LVO; u kalibrační závislosti (3) na str. 30 chybí vysvětlení symbolů „x“ a „y“). Na druhou stranu, autorce se v rámci experimentální náplně její diplomové práce podařilo připravit a charakterizovat inovativní materiálové formy, které mají nepochybný aplikační potenciál. Z tohoto pohledu považují práci za pionýrskou a bezesporu přínosnou. Přes veškeré výše uvedené výhrady práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Dobře (C)“.

eVSKP id 147673