VALOUŠEK, T. Analýza modálních vlastností lopatkové řady s lopatkami svázanými Z-vazbou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.

Posudek vedoucího

Lošák, Petr

Student pracoval samostatně, avšak činnost na svém diplomovém projektu zahájil velice pozdě, což se, vzhledem k rozsahu zadání, promítlo v úrovni diplomové práce. V teoretickém úvodu by bylo vhodné podrobněji vysvětlit některé pasáže. Občas se čtenář musí spokojit s konstatováním, že to tak prostě je bez dalšího vysvětlení. V některých případech uniká souvislost navazující informace na předchozí text. V části, kde se student zabývá výpočtovým modelováním, by bylo vhodné lépe popsat postup, základní myšlenku, to proč je potřeba provést všechny popsané analýzy. Co jsou jejich výstupy a kde jich je potřeba. Čtenáři, který se v dané problematice běžně nepohybuje, by mohla uniknout podstata celé práce. Dále se v práci objevují některé hovorové slovní spojení a nepřesné odborné pojmy, což by se dalo omluvit tím, že se student s danou problematikou teprve seznamuje. I přes výše popsané připomínky doporučuju práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Chromek, Lukáš

Hlavním cílem diplomové práce bylo provést modální analýzu lopatkové řady parní turbíny svázané Z-vazbou a to jak za pomoci výpočtového modelování, tak pomocí experimentální modální analýzy. Cíle, které si student vytyčil, se povedlo beze zbytku splnit. V první části student správně formuloval problémovou situaci a sestavil systém podstatných veličin. Dále připojil rešeršní studii literatury se souvisejícími tématy a některé teoretické základy, jakými jsou například: kmitání disků, modální analýza v MKP, experimentální modální analýza a konečně optické 3D scannery. Následuje kapitola popisující přípravu modelu geometrie, okrajové podmínky pro numerickou modální analýzu a samotný výpočet. Obsahem poslední kapitoly je vyhodnocení výsledků. Součástí této kapitoly je i trochu nelogicky popis experimentální modální analýzy, který by si dle mého zasloužil vlastní kapitolu. Práce má velice mizernou jazykovou úroveň. Gramatickým chybám se sice autor poměrně zdárně vyhnul (což se nedá říct o překlepech), nicméně formulace vět je často přinejlepším nešťastná. Spousta technických termínů je rovněž volena nevhodně, obrázky jsou nelogicky umístěny, tabulky špatně číslovány. Předložená diplomová práce má spoustu nedostatků způsobených pravděpodobně velkým časovým tlakem při její tvorbě, což je rozhodně škoda. Samotné měření a výpočty pravděpodobně nebyly jednoduché a jejich zvládnutí jistě vyžadovalo velkou snahu, kterou ovšem student poněkud degradoval nevalnou úrovní textové části. Přes všechny tyto nedostatky doporučuji práci k obhajobě s tím, že by bylo velice vhodné, aby student zodpověděl některé dále uvedené dotazy. Nejzávažnější chyby, kterých se student při psaní dopustil, jsou popsané dále. Obsah: • Nesprávné číslování stránek, student začíná číslovat od obsahu. Formulace problému: • Student uvádí, že proudící pár budí lopatku, což není úplně přesné. Lopatky většinou budí úplavy za statorovou řadou, popřípadě mohou být buzeny kinematicky základem [str. 5]. Teoretický základ: • „Z rovnice je patrné, že frekvenční odezvová funkce je výsledkem odezvové funkce podělené funkcí budící.“. Odezvová funkce dělená funkcí buzení není odezvovou funkcí. Správnější formulace by byla: Odezvová funkce (H – poddajnost, V – pohyblivost, A - akcelerace) je podílem amplitud výchylek a amplitud budících sil [str. 18]. Derivace podle času se obvykle označují tečkami, nikoli čárkami [str. 19]. Numerická simulace: •Student hovoří o tažené síti, předpokládám ale, že měl pravděpodobně na mysli mapovanou síť. Dále také mohl uvést velikost a počet prvků, které použil [str. 23]. •Jednotkou úhlové rychlosti nejsou otáčky, ale rad-1 [str. 28] Výsledky: •Student uvádí, že v průběhu měření třikrát měnil polohu akcelerometru, možná by bylo vhodné uvést všechny tři polohy, ne pouze jednu, jak je tomu na obrázku 6.3 [str. 32 + 39]. •V tabulce 6.4 a 6.5 není nutné uvádět ortogonální tvary [str. 34]. •Popis obrázku 10.1 na straně 48: „Deformace lopatky při budící frekvenci“ není moc šťastný, student chtěl pravděpodobně napsat „Druhý vlastní tvar lopatky“. •Tabulky jsou číslovány nechronologicky •Student mohl porovnat více než jen první naměřenou vlastní frekvenci. Porovnání s vypočtenými frekvencemi chybí úplně (Tabulka nebo graf). Místo toho porovnává kontaktní tlak v řádech gigapascalů [str. 40, 41 …]. Seznam použitých zkratek a symbolů: •Symboly a zkratky nejsou oddělené •U symbolů nejsou uvedeny jednotky, zato jsou uvedeny mezi symboly a to ještě špatně •Kritické otáčky se většinou značí spíše symbolem n, naproti tomu úhlová frekvence se značí řeckou omegou •Úhlové frekvence dopředu a dozaduběžící vlny jsou špatně pojmenovány •E je ve skutečnosti Youngův modul pružnosti v tahu, ne modul pružnosti •„Mí“ je ve skutečnosti Poissonův poměr, nikoli Poissonova konstanta •Gb není gigabyte, ale gigabit, předpokládám, že zafungovala automatická oprava textu Příloha: •Popisy obrázků 10.2 až 10.10 nejsou úplně v pořádku. Student mohl rozlišit tvar lopatky a tvar disku, například na obrázku 10.3 zřetelně vidíme disk, jehož lopatky kmitají svým prvním ohybovým tvarem a na disku vzniká jeden uzlový průměr.

eVSKP id 72294