BENDA, J. Řídicí systém maticové zobrazovací jednotky s Raspberry Pi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Úkolem studenta bylo oživení stávajícího maticového panelu BUSE, který byl v nefunkčním stavu. Úkolem studenta bylo zjistit, jak má fungovat stávající elektronika panelu a identifikovat, proč je stávající elektronika nefunkční. Dále měl student vadnou elektroniku opravit a zprovoznit. Pro ovládání panelu byl již dříve zvolen systém Raspberry PI, který měl student zachovat. Na opraveném HW měl student zrealizovat programové vybavení, které umožní editaci, přípravu a zobrazování obrazovek na informačním panelu. Nedílnou součástí práce bylo i ověření funkce. Na počátku práce student nastudoval dokumentaci k nefunkční elektronice panelu. Dále student věnoval velkou část času identifikaci chyb a problémům, které původní elektronice znemožňovaly provoz. Student aktivně nalezl problémy, opravil chyby řídicího systému panelu a celý řídicí systém zprovoznil. Vzhledem ke komplikacím s nefunkčností HW a k dalším HW chybám přímo na zobrazovací jednotce přesto některé malé části displeje nereagují na řízení a v obrazu zůstávají fragmenty. Tyto HW chyby přímo na zobrazovacím panelu nebyly dříve identifikovány, a není je možné v současnosti opravit. I přes tyto komplikace student navrhnul a zrealizoval programové vybavení, které umožňuje zobrazovat data na display. Student zpracoval svoji bakalářskou práci sám a pracoval samostatně. Dobře si rozvrhnul čas a podařilo se mu splnit všechny body zadání. Vzhledem k tomu, že panel obsahoval více poruch, než bylo předpokládáno, zprovoznění a oprava elektroniky zabrala studentovi mnohem více času, než zadání práce předpokládalo. Z tohoto důvodu bylo po dohodě s vedoucím práce vytvořeno jen základní programové vybavení tak, aby se na displeji daly zobrazovat data a aby bylo možné vytvářet obrazovky. Student prokázal své technické schopnosti a práci doporučuji k obhajobě.
Cílem práce bylo zprovoznit řídicí systém pro maticovou zobrazovací jednotku, zprovoznit ji a demonstrovat funkci. Práci měla předcházet literární rešerše o informačních panelech. Z formálního hlediska je práce v pořádku s malým množstvím gramatických chyb. Struktura práce je lehce nepřehledná, což čtenáři mírně znesnadňuje orientaci v práci. V rámci rešerše student velice stručně (rozsah 4 stran) popisuje několik technologií využívaných v informačních panelech. Dále popisuje použitou elektroniku. V této části student rovněž popisuje problémy, které se vyskytovali na přiděleném HW. Z textu je zřejmé, že odhalení chyb a jejich odstranění vyžadovalo odborné znalosti a že této činnosti student věnoval nezanedbatelné množství času. Touto kapitolou prakticky končí velmi krátká teoretická část práce (8 stran). Zbytek dokumentu se zabývá pouze praktickým řešením. Studentem navržený řídicí systém se skládá ze 3 částí. Prvním částí je deska s MCU, která slouží jako řadič zobrazovací jednotky. MCU je prostřednictvím UART rozhraní připojeno k části druhé, počítači Raspberry Pi. Této části bych rád vytkl absenci komunikačního protokolu pro výměnu dat mezi Raspberry a MCU. Poslední částí je řídicí aplikace na PC. Tato aplikace umožňuje tvorbu grafiky pro panel a konfiguraci animovaného posunu této grafiky. Grafika vytvořená v této aplikaci je spolu s konfigurací animace přeposlána po jednotlivých sloupcích prostřednictvím TCP socketu na Raspberry. Zde se student pokusil data zabezpečit prostřednictvím 16-ti bitového hash kódu. Student však neuvádí algoritmus použitý pro jeho výpočet ani důvod použití. Odbornou úroveň práce tedy shledávám spíše průměrnou. Student splnil všechny body zadání s jednou výhradou. Bod 3 ukládá studentovi využít zabudovaný systém na základě Raspberry PI. Student tento systém využil, avšak pouze jako wifi gateway pro externí řídicí systém na PC. To znemožňuje využít zobrazovací jednotku v režimu stand-alone. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 70b, C.
eVSKP id 119248