HILSCHER, O. Modelování prenatální a postnatální expozice dětí perfluorovanými sloučeninami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Diplomová práce se zabývá farmakokinetickým modelováním, které je důležitou součástí hodnocení rizik chemických látek a jejich vlivu na lidské zdraví. Práce je rozdělena do sedmi částí. V úvodu jsou popsány chemické látky PFAS (per- a polyfluorované alkylové látky), pro které byly vytvořeny modely k odhadu jejich příjmu do organismu. Studie se zaměřila na těhotné ženy a ženy v reprodukčním věku. První část práce představuje základní informace o PFAS, včetně jejich vlastností, využití a výskytu a také jejich zdravotních dopadů. Další tři části se věnují aplikovaným numerickým metodám, popisu a analýze dat použitých v práci a PBPK modelům, včetně procesů ADME, dopředné a reverzní dosimetrii a parametrizaci modelu. Šestá část prezentuje výsledky simulací MCMC, analýzu citlivosti a hodnocení zdravotních rizik, na základě odhadovaných příjmu a hladin PFAS. Závěrečná sedmá část shrnuje hlavní poznatky a závěry diplomové práce. PFAS jsou označovány jako „věčné chemikálie“ a v současnosti jsou v centru pozornosti jak výzkumníků, tak tvůrců politik, kvůli svému dopadu na lidské zdraví a nutnosti jejich regulace. Navržený postup odhadu příjmu PFAS v diplomové práci, na základě jejich měřených koncentrací v krvi, umožňuje srovnat odhadnutý příjem s limitními hodnotami považovanými za bezpečné pro lidské zdraví a vývoj dětí. Zároveň uvedený postup umožňuje do hodnocení zdravotního rizika zahrnout i nejistoty modelu. Diplomová práce byla vypracována v rámci mezinárodního projektu PARC (Partnership for the Assessment of Risks from Chemicals). Navržené metodické postupy budou dále rozšiřovány a využity právě v rámci tohoto projektu, pro zjištění zdravotního rizika způsobeného chemickými látkami nejen u české populace, ale i v dalších evropských zemích, což ukazuje na významný praktický přínos této práce. Některé výsledky budou také součástí připravovaného vědeckého článku. Diplomant se úspěšně zorientoval v pro něj nové a poměrně náročné problematice environmentální chemie, hodnocení rizik a farmakokinetických modelů. Práce je napsána v angličtině. Oceňuji aktivní přístup diplomanta, který pravidelně konzultoval své pokroky a samostatně řešil přípravu veškerých skriptů v prostředí Matlab. Práce splňuje dané cíle, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce je zaměřena na modelování expozice environmentálních polutantů a jejich distribuci v lidském organismu. Práce obsahuje 4 hlavní částí: (i) úvod do problematiky perfluorovaných sloučenin, (ii) popis základního modelu distribuce látek v organismu pomocí soustavy ODR a jeho formulace v kontextu řešené oblasti, (iii) základní principy Bayesovské analýzy pomocí MCMC metody, (iv) analýza dostupných reálných dat a diskuze výsledků. Práce je uspořádána přehledně a jednotlivé části jsou dobře provázány. Po věcné i grafické stránce je práce zpracována velmi pěkně. Ojedinělé stylistické a formální nedostatky nekazí jinak velmi dobrý dojem z práce. Zde mám jen tyto drobné připomínky: (1) Kapitola 2 je ve srovnání s ostatními částmi velmi krátká. Bylo by vhodné ji buď přiřadit k jiné či naopak mírně rozšířit, např. ilustrovat tuhý problém na příkladu. (2) Lepší čitelnosti první poloviny práce by prospělo doplnění chybějících odkazů na obrázky, tabulky a rovnice přímo do textu, aby čtenář nemusel pracně všechny informace přiřazovat sám. (3) Slovní proměnné by neměly být v rovnicích zapsány matematickou italikou, tj. např. v rovnici (3.2) má být $y_{\rm Fat}$ namísto $y_{Fat}$. Značně by se zvýšila přehlednost rovnic. Naopak v textu či tabulkách je často matematická italika zanedbávána. Proměnná $Free$ (bez indexu) zavedena nebyla, předpokládám, že se jedná o $Free_{Plas}$. Výraznější výtku mám k práci s literaturou. V textu je nejednotný styl odkazů (viz např. str. 6 – současně pomocí jména i číslování), vícenásobné odkazy je potřeba zapsat do společných závorek (viz str. 20). V přehledu literatury je více než 1/4 zdrojů uvedena s nedostatečnými údaji (zdroje [7, 8, 9, 17, 19, 21, 24, 25, 33, 34]) a u zbývajících je použito alespoň 6 různých citačních stylů (různé kombinace velikosti písma, zkratek jmen autorů, časopisů apod.). Až na tyto drobné nedokonalosti je práce velmi kvalitní. Oceňuji, že pro zpracování tématu bylo nutné nastudovat řadu literatury, a to nejen z různých oblastí matematiky. Použité metody a přístupy byly zvoleny vhodně, výsledky a závěry jsou předneseny jasně a srozumitelně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | D |
eVSKP id 165811