PICMAUS, M. Výkonový měnič pro umělou napájecí síť [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Autor se v diplomové práci zabýval realizací výkonového měniče pro umělou napájecí síť 230V, 50Hz ve vlakové soupravě. Měnič měl být napájen stejnosměrným napětím přibližně 100V. Diplomant si téma sám navrhnul a zvolil. Diplomant měl za úkol vybrat vhodné typy měničů, vytvořit jejich matematické modely v prostředí Matlab-Simulink, navrhnout obvodově výkonové i řídicí obvody měničů, poté je realizovat a měřením ověřit jejich vlastnosti. Návrh výkonových obvodů měničů a jejich dimenzování diplomant úspěšně zvládl. Rovněž tak simulaci v prostředí Matlab-Simulink. Nutno však říci, že posední fázi, tj. realizaci, diplomant nevěnoval téměř žádné úsilí. Během letního semestru téměř vůbec nekomunikoval a nekonzultoval s vedoucím práce. Realizované fragmenty řídicích obvodů začaly být tvořeny přibližně 14 dní před odevzdáním práce, jsou zcela provizorní, sloužící pouze k informativnímu ověření činnosti a vůbec nemohou sloužit původně vytyčenému úkolu. Přístup diplomanta k diplomové práci považuji za nešťastný. Nicméně teoretické části práce byly zvládnuty a proto doporučuji práci k obhajobě.
Autor se v diplomové práci zabývá návrhem a realizací měniče pro umělou napájecí síť a lze ji rozčlenit do čtyřech hlavních celků. V prvním z těchto celků se diplomant věnuje analýze možných řešení tohoto měniče. Následuje jeho návrh a simulace. V poslední části se autor zabývá samotnou realizací měniče, včetně měření na realizovaném laboratorním vzorku. Rozsah samotné práce je 47 stran, ke kterým mám následující připomínky: - V textu se vyskytují prohřešky proti českému pravopisu a těžko pochopitelné větné spojení. - Grafická úroveň práce je dosti snížena obrázky překrývajícími část záhlaví a (jak je uvedeno na straně 52) totožným názvem kapitoly 4.3 a 4.4, kde u kapitoly 4.3 není uveden žádný text. - Popis samotné realizace je v některých případech nedostatečný a chybný. Například na straně 50 v části, kde se autor zabývá popisem budiče, je uvedeno, že jsou gate jednotlivých tranzistorů připojeny přes odpory R2 a R7. Z uvedeného schématu na obr. 4.5 je ale patrné, že se má jednat o odpory R5 a R7. - Některé kapitoly jsou zpracovány velice pečlivě s podrobným popisem a vysvětlením daného problému. Naproti tomu je problematika v jiných kapitolách popsána jenom velice povrchně. Celková úroveň práce je tedy tímto dost snížena a působí dojmem, že ji nebyla věnována dostatečná pozornost. - Bod zadání č. 3 byl splněn pouze částečně. Autor tento fakt odůvodnil tím, že došlo k poruše na budiči výkonového tranzistoru. Vzhledem k tom, že k vypracování diplomové práce má student k dispozici celý semestr a není zatěžován jinou výukou, považuji toto odůvodnění za nedostatečné. I přes uvedené nedostatky autor splnil body zadání, a proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 71335