KÓŇA, M. Předzpracování dat pro polohovací zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Zadání bakalářské práce patřilo jednoznačně mezi obtížné. Student v rámci řešení zadání práce nastudoval rozsáhlé znalosti z oblasti programování aplikací s pomocí multiplatformní knihovny Qt, CAD/CAM datových formátů a návrhu mikroprocesorových embedded systémů. Získané znalosti prakticky využil při realizaci softwarového vybavení a následně i realizaci a oživení hardwaru pro řízení polohovacího zařízení. Práci věnoval velké množství času. V průběhu řešení práce byl jasně patrný jeho zájem o danou problematiku. Pracoval iniciativně, samostatně a své průběžné výsledky prezentoval na pravidelných konzultacích v průběhu celého studia. Práce byla realizována ve spolupráci s konzultantem Ing. Klímou z ústavu mikroelektroniky FEKT VUT, kde mělo být k dispozici i hardware a polohovací zařízení. Všechny body zadání byly splněny. Na základě nastudovaných znalostí student vhodně zvolil existující vhodný formát polohovacích dat. Student navrhl a realizoval v jazyce C++ programové prostředí pro vizualizaci a další zpracování polohovacích dat. V průběhu řešení práce došlo na straně konzultanta ke změnám (viz. posudek konzultanta) a student byl nucen implementovat nejen firmware pro řízení polohovacího zařízení, ale i realizovat a oživit samotný hardware a ověřit komunikaci s navrženou Qt aplikací. Všechny typu náročné požadavky student splnil a výsledky jsou uvedeny v závěrečné kapitole. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si vhodně rozvrhl, a proto se v závěru nedostal do časové tísně. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o bakalářských schopnostech studenta. V některých ohledech splňuje tato práce dokonce kritéria kladená na práci magisterskou. Předložené práci navrhuji hodnocení: výborně - A.
Pan Bc. Michal Kóňa se ve své práci zabýval řízením polohovacího zařízení na základě výstupních dat z CAD/CAM systémů. Náročnost zadání považuje za nadprůměrnou. Na začátku práce pan Kóňa provedl rozbor datových formátů použitelných pro řízení polohovacího zařízení a jako nejvhodnější pro svoji práci zvolil formát Gerber data. Pro implementaci desktopové aplikace zvolil architekturu Model/View a pro realizaci sadu multiplatformních knihoven Qt framework. Uvedené volby považuji za správné. Výkonovou elektroniku polohovacího zařízení, kterou měl mít k dispozici, doplnil o řídící mikroprocesorový systém s mikrokontrolérem řady dsPIC33E. Pro komunikaci mezi počítačem PC a řídicím systémem zvolil sběrnici USB a jako protokol vyšší vrstvy použil SCPI. I tuto volbu považuji za správnou. Připomínky mám pouze ke kapitole „3.2 Řízení krokových motorů“, kde není jasně popsán algoritmus řízení polohy. Za nevhodné považuji uvádět výpis kódu v jazyce C místo matematických vzorců. U průběhů řízení polohy na obr. 3.2 (str. 36) není uveden popis svislé osy. Všechny body zadání považuji za splněné. Poměr mezi částí práce převzatou z literatury a vlastním dílem pana Kóni je dle mého názoru vyvážený. V práci jsem postrádal kapitolu věnující se volbě koncepce řízení polohovacího zařízení a blokové schéma zařízení. Rovněž mi chyběla kapitola popisující dosažené výsledky. Po grafické i jazykové stránce je práce na solidní úrovni. Vadilo mě však, že autor kombinoval popis obvodového řešení a popis softwarového řešení, místo, aby vytvořil samostatnou kapitolu pro návrh hardware a samostatnou kapitolu popisující softwarové řešení. Na závěr konstatuji, že pan Bc. Michal Kóňa prokázal bakalářské schopnosti, protože dokázal navrhnout a implementovat složité softwarové řešení i navrhnout a realizovat hardwarové řešení mikroprocesorového systému. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnotit práci pana Bc. Kóni známkou velmi dobře/B (89 bodů).
eVSKP id 66389