ČERNÝ, M. Nedestruktivní analýza solárních článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Předložené řešení bakalářské práce bez výhrady splňuje jeho zadání. Student se systematicky věnoval dílčím cílům, které logicky vyplynuly z řešené problematiky. Rozebral některé perspektivní výrobní varianty solárních článků, zmínil některé defekty, které mohou negativně ovlivnit kvalitu článků, a především se věnoval experimentálnímu měření vybraných monokrystalických vzorků. Aktivitu spojenou s řešením experimentální části práce mohu hodnotit jako relativně dobrou. Studen se seznámil se sběrnicí GPIB a prostředím Matlab ve kterém vytvořil několik měřicích skriptů pro dálkovou obsluhu přístrojů. Provedl měření několika VA charakteristik, které následně využil pro stanovení některých parametrů navrženého elektrického modelu. Tento přístup hodnotím velmi pozitivně. Dále se student zaměřil na měření spektrálních výkonových hustot, které jsou velmi důležité pro šumovou nedestruktivní diagnostiku. Využil dostupný rejekční voltmetr a řešil problémy spojené s určováním spektra. Položil tak základ pracoviště, které může být velmi užitečné pro diagnostiku solárních článků. Formální zpracování práce lze hodnotit jako vyhovující. V práci se vyskytují některé nedostatky související s gramatikou a slovní neobratností při formulaci problémů. S přihlédnutím k aktivitě, dosaženým výsledkům a předložené práci, lze bakalářskou práci doporučit k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | A | 50/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
Využití literatury | A | 9/10 |
Student měl za úkol seznámit se s fyzikálním principem křemíkových solárních článků a porovnat vlastnosti monokrystalických a polykrystalických typů. Práce je přímo zaměřena na nedestruktivní analýzu solárních článků, což je téma aktuální. Práce je přehledně členěna do několika kapitol, ve kterých autor postupně rozebírá současný stav fotovoltaiky, základní principy a typy solárních článků a některé jejich defekty. Následuje praktická část, ve které jsou simulovány VA charakteristiky solárního článku a je ukázáno, jaký vliv na ně má sériový a paralelní odpor z elektrického modelu článku. Výsledky simulací jsou porovnány s naměřenými hodnotami. Dále je ukázán princip měření spektrálních výkonových hustot s využitím rejekčního voltmetru a jsou prezentovány dosažené výsledky. Na této části zvláště oceňuji přístup vedoucí k vytvoření automatizovaného měřícího pracoviště s využitím sběrnice IEEE488 a vytvoření ovládacích skriptů v prostředí Matlab. Závěrem nechybí výstižné zhodnocení celé práce. Po odborné stránce na mě práce působí dobrým dojmem, nicméně mám pár výtek. První z nich je obsahem mé první otázky. Dále to je například špatná jednotka spektrální výkonové hustoty na obr. 30 a 31, či neúplné formulace (měření spektrální hustoty x měření spektrální výkonové hustoty šumu). Z formálního hlediska se v práci vyskytují překlepy, ale jinak vysokou úroveň práce snižuje množství gramatických chyb (průrazy mohli, přístupynapomohli, čárky ve větách). Z předložené práce je zřejmé, že se student problematice systematicky věnoval, a proto doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
Odborná úroveň práce | A | 45/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | D | 6/10 |
eVSKP id 21650