JAVORČEKOVÁ, L. Analýza surogát pro určení významnosti interakce mezi kardiovaskulárními signály [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bc. Javorčeková se ve své práci věnovala metodám tvorby náhradních dat (surogát) vytvořené pro signály systolického krevního tlaku a srdečních intervalů. V souladu se zadáním v diplomové práce přehledně popsala jak význam hodnocení variability a vztahu krevního tlaku a srdečních intervalů, tak jednotlivé metodiky tvorby surogát, jejich výhody a nevýhody. Z textu je dobře patrné, že studentka umí pracovat s literaturou a fyziologické i matematické problematice dobře rozuměla. Následně Bc. Javorčeková zvolila tři metody, které zpracovala v MATLABu. Metody aplikovala na dva soubory dat, starší zdravé děti a diabetiky II. typu. Pomocí generování mnoha surogát tak byla schopná vypočítat významnost koherence, tedy vztahu mezi krevním tlakem a srdeční frekvencí zprostředkovanou baroreflexem. Následně statisticky zpracovala výsledky, ze kterých vyvodila závěry týkajících se jak metod tvorby surogát tak i posouzení pozorovaných změn koherencí a jejich signifikancí z hlediska fyziologického a patofyziologického. Skloubila tak technickou i biologickou podstatu své práce. Důležitost této práce tkví právě v tom, že oproti většině klinických analýz, které nevěnují výpočtu individuální signifikance aktivity baroreflexu pozornost, metoda surogát dokáže posoudit významnost baroreflexní aktivity pro každý subjekt individuálně a zabránit tak nadhodnocení nebo podhodnocení výsledků. Bc. Javorčeková svoji práci pravidelně konzultovala, přicházela s novými nápady a předkládala své průběžné výsledky. Funkce, které vytvořila, jsou dobře použitelné a budou využity k analýze signálu v rámci studií na Fyziologickém ústavu. Na závěr je třeba uvést, že přístup studentky k diplomové práci byl nadstandartní a i přes některé drobné nedostatky v textu lze práci povařovat za vysoce kvalitní.
Práce je zaměřena na zpracování signálů tvořených posloupnostmi systolického krevního tlaku (STK) a srdečních intervalů (SI), nalezení a zhodnocení jejich interakce pomocí analýzy náhradních dat (tzv. surogátů). Úvodní kompilační část práce je poměrně rozsáhlá (25 stran textu). Věnuje se podrobně medicínskému úvodu do regulace kardiovaskulárního systému a pojednává o metodách hodnocení vztahu systolického krevního tlaku (STK) a srdečních intervalů (SI). Následně autorka popisuje 7 metod pro generování surogátů. Tato část je zbytečně rozsáhlá, měla se omezit jen na metody, které autorka využila, u ostatních stačily jen názvy s odkazy. Zarážející je použití odlišných vzorců, navíc s nestejnými symboly, pro definice DFT a IDFT (str.23 a 24), kde je vztah (6) chybný a u rovnic (7) a (8) nekoresponduje značení kmitočtů. Realizační část práce (20 stran) je také poměrně rozsáhlá. Z popisu metody generování surogátů označené jako SS (založené na náhodném promíchávání vzorků původního signálu) je jasné, že se nezmění průměr, rozptyl ani histogram četností výskytu jednotlivých hodnot a nebylo to třeba dokazovat. U metody FTS (spočívající v náhodné úpravě fází jednotlivých čar argumentového spektra po DFT) autorka uvádí, že jsou výkonová spektra surogátu a původního signálu podobná - v textu chybí poznámka o použité metodě odhadu výkonového spektra a navíc není uvedeno, jak se podobnost spekter určuje. Pokud se jedná o určení kauzální koherence signálů STK a SI autorka uvádí, že byla použita metoda bivariantního autoregresního modelu; zde byl na místě srozumitelný popis metody, nicméně se diplomantka omezila jen na citaci zdroje a konstatování, že pro výpočet kauzální koherence převzala příslušnou programovou jednotku. V popisu předzpracování signálů STK a SI je uvedeno, že byly použity (neekvidistantní) posloupnosti o délce 300 vzorků, které byly interpolovány (není uvedeno, jak) a převzorkovány se vzorkovacím kmitočtem 0,25 Hz, což není správná volba, protože zajímavé frekvenční pásmo sahá do 0,5 Hz. Patrně měla na mysli periodu vzorkování 0,25 s a vzorkovací kmitočet 4 Hz. Dále byl ze signálů odstraněn trend (opět není uvedeno, jak) se zarážejícím závěrem, že takto z nestacionárních signálů vzniknou signály stacionární. V poslední části práce byla pomocí surogátů vypočítána významnost koherence STK a SI a statisticky byl ověřován vliv změn polohy měřeného subjektu na změnu významnosti kauzálních koherencí a na funkci baroreflexu. Měření byla provedena na skupině 12 starších diabetiků a 50 dospívajících zdravých dobrovolníků a závěry jsou vyvozeny z řady tabulek, které jsou výsledkem použití statistických metod. Závěrem konstatuji, že zadání Diplomové práce autorka splnila. Výhrady mám k nepřesnostem a chybám v technických pasážích, popis je místy neúplný, v méně důležitých částech někdy nadbytečný. Ve výčtu použité literatury práce obsahuje celkem 42 položek, v textu chybí pouze odkaz na 1 položku. Formální úpravu práce hodnotím jako velmi dobrou. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 70 body.
eVSKP id 118351