EHLICH, J. Příprava organických elektrochemických tranzistorů pro biosenzoriku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Salyk, Ota

1. Splnění požadavků zadán Práce představuje množství různých experimentů a měření a beze zbytku splňuje požadavky zadání. 2. Studium literatury a její zpracování. Množství literatury je přiměřené a týká se problematiky, je z ní čerpáno 3. Využití poznatků z literatury Literatura byla využívána pro sestavení téměř všech experiment, uvítal bych více vlastní iniciativy. 4. Kvalita zpracování výsledků Výsledky jsou dobře zpracovány, pomohla by větší pečlivost při měření. Projevuje se značný rozptyl hodnot a nejistota z toho vyplývající. 5. Interpretace výsledků, jejich diskuse Výsledky jsou diskutovány dobře. V jednotlivých případech není dostatečně objasněna příčina degradace, - bobtnání, rozpouštění nebo ztráta adheze vrstev. Není jednoznačně vysvětlen vliv povrchových úprav na adhezi, výsledky nejsou jednoznačné a vyžadují opakování experimentů. 6. Závěry práce a jejich formulace Závěry práce jsou odpovídající nejistotě výsledků. Experimenty bude nutno zopakovat s větší pečlivostí. 7. Využívání konzultací při řešení práce Uvítal bych aktivnější přístup. 8. Celkový přístup k řešení úkolů Student přistupoval k řešení zodpovědně, dostal se poněkud do časové tísně a nebylo možno již některé experimenty zopakovat

Posudek oponenta

Vala, Martin

Předkládaná práce zaměřená na přípravu organických elektrochemických tranzistorů (OECT) ve své teoretické části přehledně shrnuje základní princip OEC tranzistorů a základy použitých technik a metod při jejich přípravě a studiu. I přesto, že je práce orientována spíše technologicky, uvítal bych literární rešerši na téma používaných materiálů a principů využívaných v biosenzorech v oblasti organické a tištěné elektroniky. V experimentální části jsou srozumitelně shrnuty dosažené výsledky při optimalizaci přípravy jednotlivých částí senzorů. K této části mám však drobnou výhradu k nesouladu mezi názvem kapitoly 5.2 a jejím obsahem. V této kapitole nazvané Optimalizace organických elektrochemických tranzistorů byly ve větší části zkoumány vlastnosti natištěných vrstev, které nemají podobu tranzistoru. Jde tedy o optimalizaci podmínek tisku bez ohledu na to, zda jde o tranzistor, či nikoli a jaké jsou výsledné parametry tranzistorů. V podkapitole 5.2.6 je již používáno označení elektrod tranzistoru bez bližšího vysvětlení o jaké části tištěného obrazce se jedná. Chybí zde schématické znázornění tisknutého obrazce s popisem jeho jednotlivých částí (elektrod, kanálu) tak, aby čtenář textu porozuměl. Celkově je práce psána přehledně. Obsahuje však celou řadu nevhodných a někdy i nepřesných výrazů a formulací, viz výčet některých níže. Velmi kladně hodnotím dosažené experimentální výsledky. Zjištění, ke kterým autor dospěl, jsou velmi přínosné pro další rozvoj této problematiky. Práce splnila požadavky kladené na bakalářskou práci. Úvod – chybějící sloveso je „… jejich potenciální využití (je) daleko širší …“ Str. 8 – tiskařských vs. tiskových technik Str. 8 – depozitních technik vs. technik pro depozici Str. 9 – nejsou skloňovány odkazy na obrázky, tabulky ani grafy „ … na Obrázek 1 jsou znázorněny …“ Str. 12 – depozitovaný materiál vs. deponovaný materiál Str. 12 – pokud jsme se doposud bavili 2D tisku, můžeme … Str. 13 – Dro on demand vs. Drop on demand Str. 16 – replikovatelnost dosažených výsledků vs. opakovatelnost Str. 16 – asi nedokončená věta „ … a přerušováním tisku díky čistícím.“ Str. 16 – „… aby vznikla pokud možná jednolitá vrstva …“ vs. pokud možno jednolitá vrstva Str. 18 – „ … rozpustnou v polárních rozpouštědle …“ Str. 18 – byl bych opatrný v hodnocení významu materiálů, viz např. P3HT pro OPV Str. 21 – „… aby kapénky mněly stejnou rychlost …“ Str. 24 – „… inkoust z ultrazvuku byl …“ Str. 24 – „… kterými jsme tiskly …“, má být tiskli Str. 26 – „… série tří dírek byla poté z obou stran potisknuty jednou vrstvou …“ Str. 40 – „… velmi vlivné činidlo ovlivňující odpor …“

eVSKP id 74159