MIKLÍK, T. Odsíření spalin fluidního kotle. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.
Diplomant pracoval samostatně na zadání ,které je aplikovatelné v průmyslové praxi. Práce má požadovanou úroveň,po formální a grafické stránce bez pripomínek.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
V současné době tolik známý mediální boj Evropy za snižování emisí CO2 neznamená, že ostatní škodliviny zůstávají zapomenuty. Ačkoliv široká veřejnost má stavby odsiřovacích zařízení spojeny s 90.léty minulého století a velkými elektrárenskými bloky, problému emisí nyní čelí menší a zejména městské teplárny spalující černá i hnědá uhlí. Autor ve své práci řeší návrh odsiřovacího zařízení pro fluidní kotel, což by se dříve mohlo zdát jako obrazné "nošení dříví do lesa", neboť fluidní kotel sám o sobě je schopen skrze dávkovaný vápenec SO2 účinně odlučovat. Přísné limity však nyní pro řešený kotel znamenají nutnost doplnění zařízení pro, řekněme, do-odsíření spalin. Praktická část práce je zahájena správně přehledem vstupních parametrů spalin a požadovaných vlastností spalin za do-odsiřovacím zařízením. Nechybí zdůvodnění metody a následné vyčíslení spotřeby sorbentu, procesní vody a základních bilancí látek pohybujících se procesem fluidního odsíření. Autor rovněž vyčíslil roční hodnoty spotřeb a produkcí, které jsou z pohledu provozovatelů jedněmi z nejdůležitějších údajů. V dalších kapitolách je věnována pozornost základnímu návrhu těch nejdůležitějších komponent, který je upotřebitelný nejen pro zadávání dodavatelům těchto zařízení, ale i pro samotný návrh umístění v prostoru, který je navrhovanému zařízení vymezen. Právě zmíněná otázka použitelného prostoru patří obvykle k těm nejobtížnějším, neboť instalací odsiřovacího zařízení je většinou zasahováno do již provozovaného zdroje s omezenými volnými plochami. Užitečným nástrojem pro řešení tohoto problému je tvorba 3D modelu technologie, kterého autor využil mj. i k velmi přehlenému popisu součásti odsíření. Modelování prostoru velmi usnadňuje budoucí realizaci díla, neboť je jednak možno předejít mnoha kolizím, ale 3D model je i přehlednějším podkladem pro pracovníky dodavatelských firem, a v neposlední řadě usnadňuje hlavnímu dodavateli dohled nad postupem a správností prací. Zhotovením práce, kterou hodnotím výborně, autor dokázal, že je schopen teoretické poznatky získané během studia použít při řešení praktické úlohy, výsledky prezentovat v logickém sledu a přehlednou formou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 19512