ŠTIPÁK, P. Vývoj zavěšení kol vozu Formule Student [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.

Posudek vedoucího

Porteš, Petr

Přístup studenta k řešené problematice byl velmi aktivní a to jak k naplnění cílů diplomové práce, tak k uplatnění dosažených výsledků v rámci projektu Formula student. Student patřil k výrazným osobnostem týmu, soutěžícím na mezinárodní úrovni. Diplomová práce je napsaná v anglickém jazyce. Student pracoval samostatně, výsledky práce konzultoval se školitelem. Práce obsahuje velké množství výsledků logicky na sebe navazujících a je odrazem několikaletého úsilí studenta na vývoji vozidla Formule Student.

Posudek oponenta

Blaťák, Ondřej

Diplomová práce pana Štípáka je zaměřena na vývoj zavěšení kol vozu formule Student. Práci je možné rozdělit do několika částí. První část je věnována soutěžím studentských formulí a jejím disciplínám. Druhá část se soustředí na stručný rozbor výsledků týmu TU Brno Racing ve vztahu k vývoji vozu. Třetí část přináší teoretické poznatky, podstatné pro pochopení dalších statí práce. Další kapitola je zaměřena na rozbor kinematiky zavěšení závodního vozidla. Pátá kapitola přináší srovnání konstrukce vahadla zavěšení, ramene zavěšení, zástavby stabilizátoru v různých evolucích vozu Dragon, a to včetně příslušných pevnostních výpočtů. Poslední kapitola je zaměřena na využití „dataloggingu“ při vývoji vozidla Dragon. Diplomová práce pana Štípáka je v mnoha ohledech mimořádnou. Především velice široký záběr práce, kdy je řešena jak kinematika zavěšení, konstrukce dílčích částí včetně pevnostních výpočtů, práce s měřenými daty ukazuje na to, že student je schopen využít jak znalostí, které získal v průběhu studia (VUT Brno, Hertfordshire), tak znalostí, které získal intenzivním samostudiem. Celá diplomová práce tak může čtenářům přinést dobré pochopení, jak je možné navrhnout zavěšení závodního vozidla. Na škodu tak mohou být jen některá zobecnění a zjednodušení některých faktů. K práci mám tyto připomínky (další v doplňujících otázkách): -Je chybně uvedeno jméno konstruktéra F1 Rosse Brawn. -Srovnání charakteristik RC modelu a studentské formule mi nepřipadá přínosné. -Obecně bych doporučil i po návrhu kinematiky provést multibody simulace na vybraných jízdních manévrech, které mohou dát lepší představu o chování vozidla než jen „kinematické“ úvahy (změna polohy RC). Toto platí i pro analýzu problému se zvedajícím se zadním kolem, kdy by i zjednodušený výpočet působících „jacking forces“ mohl dát představu o míře zvedání rámu. -V oblasti aerodynamiky je v ojedinělém případě zaměněn „lift“ za „downforce“. Obecně však nelze souhlasit s tvrzením, že vzhledem k rychlostem dosahovaným vozidlem není třeba uvažovat aerodynamický odpor. Na stejné rychlosti s druhou mocninou závisí i vztlakové síly a podle této argumentace by nemělo smysl se zabývat ani jimi. -V kap. 6 se vyskytují chyby v číslování obrázků. Čísla nejdou ve správném pořadí. V popise 6.41 je uvedeno, že se jedná o příčné zrychlení. Pravděpodobně jde o podélné zrychlení. Poměrně rozsáhlý výčet připomínek poukazuje na některé drobné nedokonalosti, které jsou zanedbatelné ve vztahu k rozsahu a úrovni celé práce.

eVSKP id 83438