POLREICH, Š. Struktury v optických vláknech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Úkolem studenta Štěpána Polreicha bylo seznámit se možnostmi vytváření funkčních optických struktur v optických vláknech. Ve své práci se student zabývá nejprve okrajově indexovými strukturami v optickém vláknu a ve zbylé části práce se věnuje geometrickým strukturám v optickém vláknu využitelných v senzorice. Student prostudoval jednotlivé možnosti výroby geometrických struktur v optickém vláknu a zaměřil se na konkrétní výrobu struktur s využitím femtosekundového laseru. V práci byl realizovaný experiment se strukturou v optickém vláknu, založeném na principu Fabry-Perotova interferometru. Odevzdaná práce splňujě zadání v plném rozsahu a svým obsahem i formálně odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. Student předkládal dosažené výsledky a konzultoval další postup na pravidelných konzultacích. Práci bych jen vytknul zpracování textu při prezentování vlastních výsledků. I přes všechno zmíněné jsem byl s prací spokojen a navrhuji práci na výbornou. 90b A
Student Štěpán Polreich ve své práci rozebírá struktury v optických vláknech. Po stručném teoretickém úvodu a současných trendech student přechází k první kapitole, ve které rozebírá základní teoretické poznatky počínaje metodami výroby optického vlákna zahrnující i novinky ve výrobě. Při charakterizování LED diody dochází k nepřesnému popisu, kdy student uvádí jen několik vět. Druhá kapitola se již zabývá typy optických vláken. Bohužel je tato kapitola chaoticky strukturována, kdy dochází k duplicitnímu popisu jednovidového vlákna. Třetí kapitola se již zabývá popisem jednotlivých typů optických vláken speciálně vyráběných pro optovláknovou senzoriku. Kapitola je vhodně strukturována a doplněna obrazovou podporou. Podkapitola 3.4 se již zaměřuje na Braggovu mřížku, kdy jsou teoreticky popsány možnosti výroby, nicméně část zabývající se využitím Braggových mřížek mohla být obsáhlejší. V následujících kapitolách je rozebrána úprava optických vláken pomoci femtosekundového laseru. Čtvrtá kapitola již navazuje na předchozí kapitolu a zabývá se podobnou problematikou. Pro lepší přehlednost bych doporučil sloučení kapitol. Pátá kapitola již obsahuje vlastní návrh optovláknových senzorů upravením stávajících. Kapitola je dobře strukturovaná, nicméně zasloužila by si možná i doplnění o simulace, možnosti nasazení a funkčnosti navržených metod a uvedení výhod a nevýhod oproti stávajícím metodám. Při popisu výroby optovláknového senzoru v kapitole 6, bych doporučil využít psaní ve třetí osobě. Výsledky práce prezentované v této kapitole jsou velmi kvalitní, nicméně závěrečné grafy, obr 6.4 závislosti tlaku mají velice špatnou kvalitu. Dále by bylo přínosné tyto grafy doplnit přibližným tlakem a u měření vytvořit případnou závislost oproti výpočtu, který je uveden v závěru této podkapitoly. Kvalitu práce rovněž snižuje část zabývající se simulacemi navržené struktury, kde jsou obsaženy jen výsledné grafy simulací. V této části chybí schéma zapojení simulace a případný popis komponent. Práce rovněž obsahuje řadu typografických chyb jak v zarovnání textu, odsazení textu a též několik překlepů jako například na straně 35 – ádra. Obrázky obsahující texty jsou špatně čitelné, jedná se především o obr. 1.1, 1.2, 1.3 atd. Dále je nutné uvést citace na zdroje matematických vzorců. Obrázek 4.1 je nevhodně zarovnán, kdy je vložen mezi vzorec a vysvětlení, a tím dochází k nepřehlednosti pro čitatele. I přes všechny tyto výhrady je práce velmi přínosná a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 93679