ŠEFAROVÁ, M. Zelená chemie jako nástroj organické syntézy pro tvorbu nových C-C vazeb [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Bakalářská práce studentky Martiny Šefarové pojednává o atraktivním a současně environmentálně relevantním tématu aplikace principů zelené chemie na tvorbu nových vazeb mezi atomy uhlíku, konkrétně pomocí metody přímé arylace za využití mikrovlnné syntézy a ekologicky šetrnějších rozpouštědel. V teoretické části práce nejprve studentka podává přehledně zpracovaný úvod do problematiky zelené chemie a jednotlivých cross-couplingových reakcí včetně jejich ekologických aspektů. Následně se zaměřuje na diskutované výhody i nevýhody přímé arylace jako perspektivní alternativy k tradičním metodám tvorby C–C vazeb. Zvlášť musím ocenit práci studentky s odbornou literaturou, kdy čerpala z celkem 88 především cizojazyčných odborných zdrojů, které řádně a přehledně cituje – v rámci bakalářské práce se rozhodně jedná o nadstandardní počin. V experimentální části se studentka zaměřila na optimalizaci podmínek přímé arylace u modelové reakce kyseliny pivalové s jodbenzenem. V rámci optimalizace byly zkoušeny různé katalytické systémy a vybraná zelená rozpouštědla. Práce je dobře a logicky strukturovaná, výsledky jsou přehledně zpracované a diskutované. Během realizace této práce prokázala studentka schopnost samostatně řešit zadaný úkol, osvojila si praktické dovednosti v oblasti organické syntézy a analytické práce v laboratoři, konkrétně využívání pokročilých instrumentálních technik, jakými jsou NMR nebo GC-MS analýza. Studentka docházela do laboratoře pravidelně od konce 4. semestru a po celou dobu pracovala samostatně, zodpovědně a s chutí učit se novým věcem. Diskuse nad prací probíhaly v průběhu celé realizace a její přístup hodnotím jako velmi svědomitý a motivovaný. Po formální stránce je práce zpracována pečlivě a s minimem chyb. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a na základě její úrovně navrhuji hodnocení výborně / A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce se zabývá perspektivním tématem syntetických metod zelené chemie pro tvorbu C-C vazeb. Autorka jednak pojednává o současném stavu řešené problematiky (zelená chemie, metody cross-couplingových reakcí a další konvenční v„klasickém“ a udržitelném uspořádání), dále se věnuje optimalizaci přímé arylace pro navázání kyseliny pivalové na aromatické jádro. Práce vrozsahu 58 stran je psána ve slovenském jazyce a je členěna logicky a přehledně. Nemohu hodnotit jazykovou úroveň slovenštiny, avšak text obsahuje pouze minimum nepřesností z pohledu odborné terminologie. Jedná se např. O termín Suzuki.Miyaura (nahrazení “-”), pojem “alkynal” na obr. 2, “silica-gél” namísto silikagel (str. 16), či “katalytické množství stannanů” na str. 17. Oceňuji kvalitu zpracování grafiky, kterou autorka názorně doplňuje vysvětlovanou problematiku. Autorka čerpá z 88 zdrojů převážně primární literatury. Teoretická část práce se zabývá úvodem do zelené chemie a autorka zevrubně popisuje různé syntetické přístupy tvorby C-C vazeb jak metodami cross-couplingových reakcí, tak klasickými reakcemi. Autorka srovnává zavedené postupy se “zelenými” alternativami zelené chemie. Vybrané potom aplikuje v experimentální části. Experimentální část se zabývá optimalizací metody přímé arylace pro navázání kyseliny pivalové na vybrané aromáty, kde autorka hledá zelenější přístupy (rozpouštědlo, metoda ohřevu, katalyzátor aj.) Dále produkty derivatizuje pro následnou analýzu pomocí GC-MS. Výsledky jsou přehledně zpracovány v obsáhlých tabulkách. V diskuzi autorka přehledně porovnává výsledky jednotlivých reakcí a srovnání mezi jednotlivými přístupy. Uvádí rovněž nejoptimálnější podmínky reakce. Autorka dle mého názoru v předložené práci prokázala schopnost orientovat se, čerpat a interpretovat odborné literární zdroje v teoretické části. V experimentální části a diskuzi ukázala schopnost tyto znalosti systematicky aplikovat v organické syntéze a následné charakterizaci. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 162208