LAVRINČÍKOVÁ, V. Materiály pro veterinární tkáňové inženýrství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Venerová, Tereza

Studentka Veronika Lavrinčíková zpracovala bakalářskou práci na téma Materiály pro veterinární tkáňové inženýrství, ve které se zabývala charakterizací komerčně dostupného materiálu PerOssal používaného v humánní medicíně pro podporu hojení pooperačních stavů kloubů komplikovaných zánětem, který způsobují meticillin rezistentní bakterie. Téma založené na spolupráci s odborníkem z veterinárního lékařství, jehož požadavkem bylo přenést podobné vlastnosti léčiva do většího měřítka využitelného u velkých zvířat. Studentka se k tématice postavila s velkým nadšením a pečlivostí. Trpělivě snášela komplikace spojené s charakterizací úplně nového systému, které spočívaly hlavně v potřebě neustále upravovat pracovní postup. Oceňuji její aktivní přístup a samostatné návrhy na metodiky, které využít při nevhodnosti některých jiných metod. Studentka tak ve svojí práci využila poměrně širokou škálu metod k základní charakterizaci materiálu a nakonec provedla prvotní experimenty s modelovým barvivem jako základ pro charakterizaci difúzních vlastností. Tímto plně splnila požadavky zadání. Se studentkou se mi spolupracovalo velmi dobře, pravidelně využívala konzultace a postupně se propracovávala k větší míře samostatnosti. Do budoucí práce jí radím, aby si snažila třídit myšlenky ve větším klidu, a doufám, že si udrží svoje nadšení i dále. Její práci považuji za přínosnou a za dobrý základ pro navazující experimenty a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Krouská, Jitka

Studentka Veronika Lavrinčíková zpracovala bakalářskou práci na velmi zajímavé a jistě aktuální téma – studovala adsorpci a uvolňování modelového léčiva (v tomto případě se jednalo o fluorescenční sondu Rhodamin 6G) z komerčně vyráběných pelet na bázi hydroxyapatitu a síranu vápenatého. Tyto pelety mohou být využity jako nosiče léčiv s cíleným uvolňováním. Práce je sepsána na 34 stranách (bez formálních částí) a v seznamu využité literatury je uvedeno 59 zdrojů, což je více než adekvátní pro tento typ závěrečné práce. V textu se vyskytuje minimum překlepů nebo gramatických chyb, spíš jde o drobnosti, které nijak nesnižují kvalitu textu. Některé z nich konkrétně uvádím níže: Na str. 8 druhý odstavec na konci nemá tečku. Na str. 11 v posledním odstavci by měl být hořčík psán s malým h. Na str. 12 není jednotná forma (mezera) u zápisu slov oddělených lomítkem (a/ nebo, ionty/atomy). Odkazy na citovanou literatury by měly být v případě citování celého odstavce psány až za tečkou poslední věty daného odstavce, jinak se citovaný zdroj vztahuje pouze na poslední větu tohoto odstavce. Na obrázku 11 je nevhodně zvolen počet desetinných míst na ose y, vhodnější by bylo zobrazit 3 místo 2. Na str. 40 je již Rhodamin ochuzen o část názvu 6G. Naopak musím pochválit zpracování poznatků z literatury v kapitole 3, které je téměř vyčerpávající, v nejlepším slova smyslu. Celkový dojem z teoretické a rešeršní části je tedy výborný, v následujících kapitolách se však začínají vyskytovat nepřesné nebo nejasné formulace, např. na str. 27 se uvádí, že „metodou DLS bylo provedeno měření vzorku pelety rozbité ultrazvukem a stejně tak její supernatant“. V následující větě se pak dočteme, že „před každým měřením byl vzorek s částicemi protřepán a následně co nejrychleji změřen“. Není tedy jasné, co studentka myslí tím supernatantem a co tedy skutečně měřila. Největším překvapením pro čtenáře je informace o tom, že by snad nylonová punčocha mohla zabránit prostupu vody k peletě při experimentu, kdy je peleta vložena do této punčochy a následně v punčoše ponořena do 200 ml vody v kádince (str. 30, odstavec pod obrázkem 9). Doufám, že se jedná o nepřesné vyjádření jiného vlivu punčochy na rozpad pelety a prosím, aby tuto nejasnost studentka vysvětlila během obhajoby. Při diskuzi získaných dat úbytku hmotnosti pelety ponořené do vody musí čtenář velmi zapojit svou fantazii při pochopení tohoto experimentu, protože autorka nikde nezmiňuje, jaká data jsou vlastně v grafech na obrázcích 9, 10 a 11 zobrazena. Zničehonic se totiž v druhém odstavci na str. 31 dočteme, že bylo pozorováno uvolnění sondy z pelety, doteď ale vůbec nevíme, že peleta přišla do kontaktu se sondou. Nenaznačuje tomu ani název kapitoly – Chování pelety ve vodném prostředí. Navzdory výše uvedeným nepřesnostem musím konstatovat, že autorka předložila bakalářskou práci splňující všechny náležitosti pro její úspěšnou obhajobu. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „velmi dobře“ (B).

eVSKP id 148938