ŠVÁBOVÁ, M. Využití metody kapacitní deionizace pro úpravu vody [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Předložená diplomová práce je zaměřena na možnosti využití kapacitní deionizace pro úpravu vody. Metoda kapacitní deionizace se ukazuje jako jedna z možných technologických metod s potenciálním využitím v mnoha oblastech úpravy vody. V teoretické části se studentka věnovala popisu principu kapacitní deionizace, materiálu zvolených elektrod a hlavně aplikovatelností metody zejména v oblasti odsolování, změkčování vody i selektivní odstraňování vybraných iontů z vody. V experimentální části bylo cílem vyzkoušet fungování této metody pro reálně se vyskytující koncentrace různých iontů, převážně v povrchových, případně podzemních vodách. Pro experimentální část bylo využito poloprovozní jednotky kapacitní deionizace, která byla zapůjčena od firmy ASIO spol. s.r.o. Pro optimální nastavení jednotky bylo využito výsledků z bakalářské práce Jana Vespalce, který se tomuto tématu ve své práci věnoval. Při vlastních experimentech studentka prokázala velkou iniciativu a samostatnost a byla schopná řešit problémy, které přípravu experimentů doprovázely. Autorka práci zpracovala přehledně a čtivě, závěry formulovala logicky a srozumitelně. Pracovala samostatně a i přes některé technické problémy se dařilo konzultovat a získané rady využít. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Splnění požadavků zadání | A |
Předložená diplomová práce v rozsahu 71 stran je zaměřena na proměření vybraných ukazatelů na poloprovozní kapacitní deionizační jednotce při úpravě vody. Studentka měla k dispozici jednu velkou a dvě malé elektrody. Velkou elektrodu nevyužila vzhledem k velkému objemu a s tím související časové náročnosti prováděných testů. Na obou malých elektrodách byl proveden shodný test s 6 cykly s pracovním roztokem chloridu vápenatého. Pro další experimenty byla vybrána elektroda s výraznějším snížením vodivosti během sorpce. Posuzovaná diplomová práce má obvyklé členěné, rozsah jednotlivých kapitol je vyvážený. Teoretická část na 24 stranách je zpracována přehledně, každé tvrzení se opírá o převážně zahraniční literaturu s 67 odkazy. Podrobně jsou popsány druhy elektrod i modifikované metody kapacitní deionizace a možnosti využití kapacitní deionizace při úpravě vody. Přehledně jsou uvedeny výhody posuzované metody a vedle toho je citlivě poukázáno na prozatímní omezení metody. Experimentální část je zaměřena na výběr elektrody, nastavení pracovního cyklu a snižování koncentrace vápníku, hořčíku, tvrdosti vody a také snižování koncentrace dusičnanů a chloridů. Výsledky jsou uvedeny v přehledných grafech. V úvodu experimentální části mohlo být uvedeno, proč byly vybrány právě připravené koncentrace sledovaných iontů. Proč tak vysoká koncentrace chloridových iontů, i v podzemních vodách je v ČR jen několik lokalit s hodnotou mírně nad 100 mg/l. Závěr práce je konkrétní a navazuje v plném rozsahu na zadání diplomové práce, naznačuje možnosti dalšího využití posuzované metody. Písemný projev je na velice dobré úrovni, téměř bez překlepů. Pouze drobná poznámka, na s. 28 – NMH pro uran není v mg, ale v µg, na s. 34 – PP je zkratka pro polypropen.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Splnění požadavků zadání | A |
eVSKP id 131419