DOSTÁLOVÁ, L. MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2010.
Studentka Lea Dostálová se na počátku své práce zabývala tématem městského domu zejména v rovině urbanistické. Její projekt je kritikou v současnosti převažujícího způsobu anonymního nezodpovědného developerského rozvíjení našich měst. Namísto metody "jedna parcela = jeden dům" se studentka inspirovala tradiční urbanistickou strukturou, měřítkem městských domů a ve výsledku kompozičními pravidly pro návrh humánního městského prostředí. Její návrh je manifestem, který neodráží všudypřítomný developerský kalkul, nýbrž demonstruje možnou moderní cestu k návratu tradičního a osvědčeného urbanismu středoevropských měst. Urbánní rámec přerovského nábřeží řeky Bečvy není konzistentní. Na levém břehu se mísí řadová zástavba kolem historického centra se solitérními panelovými domy a neutěšeným veřejným prostorem. Pravý břeh, kde se návrh nachází, tuto skrumáž výškově vyhrocuje. Studentka na tuto problematickou situaci reaguje a snaží se vícevrstevnatě odpovídat na souvislosti v území. Zjemňuje měřítko nábřeží a namísto jednoho domu zastavuje parcelu hned pěti suverénními budovami. Jakoby chtěla harmonicky navázat na domy v ulici Za mlýnem nebo se kvalitativně vztahovala k urbánnímu prostoru historického centra na druhém břehu řeky. Výškovou dominantou nároží graduje blok a hmotově rozmlouvá s hotelem Strojař v předpolí mostu Míru. Různé výšky jednotlivých domů podtrhují individuální charakter zástavby a svou rozmanitostí nás vracejí na druhý břeh - do míst, kde se cítíme tradičně dobře. Studentčina odvaha nazírat na zadání kriticky a nekonvenčně si zaslouží respekt. Koncept pěti domů a jejich oddělených provozů s sebou přináší velké nároky na další zpracování projektu. Ideálním pokračováním urbanistické studie by bylo originální zadání od pěti klientů pro pět architektů, avšak to metodika zpracování bakalářské práce neumožňuje. Studentka si proto jednotlivé klienty ideali-zovala a stanovila funkční náplň domů tak, aby byl život v jednotlivých domech dlouhodobě udržitelný a aby vyjadřoval motivaci města při přechodu z éry industriální do éry s ekonomickou převahou služeb. Domy spojuje společný dvůr, díky němuž je možné optimalizovat technické zázemí a potřeby na parkování u jednotlivých objektů. Pozitivní je přítomnost zeleně ve vnitrobloku. Dům číslo 1, který je oděn do fasády z lícových cihel, svou hmotou navazuje na sousední historický objekt. Živý obchodní parter působí ve veřejném prostoru nábřeží pozitivně. Obydlí v horních dvou patrech představuje velkorysou městskou rezidenci na nábřeží s výhledem-obrazem na vodoteč řeky Bečvy a na historické centrum města. Studentka opět nastavuje zastupitelům města a individuálním stavebníkům rodinných domů kritické zrcadlo a ukazuje, v čem spočívá soudobá kvalita bydlení. Velmi zajímavým a sympatickým prvkem dispozice tohoto domu je výtah a tím pádem možnost obývání domu i rodinou, jejíž člen nebo členové jsou invalidní. Pozitivní je také přítomnost soukromého dvorku na severní straně domu. Vzhledem k volnému prostoru půdy a přítomnosti výtahu se nabízí i možnost realizace vícegeneračního bydlení. Dům číslo 2 obsahuje ve svém přízemí veřejnou pasáž a pronajímatelnou provozovnu, v návrhu konkrétně zařízenou jako kadeřnictví. Opět se nabízí středověká paralela, kdy majitel domu v patře bydlel a v přízemí provozoval svou živnost. Koncepce prospěšná nejen pro město, ale i pro národní ekonomiku. Dispozice obydlí v horních patrech domu vychází z předpokladu, že dům užívá umělec, tedy osobnost velkorysá a programově nepraktická. Dům je završen výtvarným ateliérem s luxusní terasou. Vzhledem k počtu ložnic by bylo vhodné navýšit počet koupelen. Rovněž situování pokojů k severní fasádě vyvolává potřebu varianty dispozice. Ateliér by bylo vhodné provozně oddělit a patrně by si zasloužil i zajímavější denní osvětlení. Na zvážení je rovněž velkorysejší fenestrace společenského patra kvůli výhledům. Dům číslo 3 funguje jako jeden provozní celek - administrativní budova. Studentka ji věnovala provozu architektonické kanceláře. Díky příčnému stěnovému systému je možné tento dům v čase libovolně přestavovat a využívat. Architektonická kancelář je vhodně dispozičně rozvržena. Vzhledem k vertikálnímu řešení provozu je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci i vedení ateliéru bude mít záviděníhodnou fyzičku. Některé z dveří by si zasloužily jinou polohu a jiný směr otevírání. Zároveň by byla vhodná přítomnost zařízení pro pohyb invalidních klientů respektive zaměstnanců po kanceláři. Nárožní věžový objekt vyplňují z hlediska vnitřního prostoru luxusní mezonetové apartmány. Jedinečný výhled na řeku a na město si o toto funkční využití koledoval. Parter domu je opět městotvorně vyhrazen službám. Ustoupení fasády vhodně rozšiřuje veřejný prostor a pomáhá bezpečnosti kolemjdoucích v tomto území. V jednom z apartmánů bych rád bydlel. Dům číslo 5 se již nachází v ulici Malá Dlážka. Ve srovnání s ostatními domy je patrné, že jeho návrh vznikal jako poslední. Estetickým i věcným břemenem domu je lokace nad parovodním potrubím, což dramaticky ovlivnilo jeho figuru. Hmota domu a rozmístění otvorů na fasádě by si vzhledem k funkčnímu využití interiéru zasloužily více kreativity. Studentka Lea Dostálová znovuobjevila jako jediná z celého ročníku koncept stavění města podle tradičních urbanistických zásad. V jejím návrhu jde především o jedinečnost každého z obyvatel města. Studentka se i přes časovou a kreativní náročnost práce vydala směrem, který je pro dané místo vhodný a pro obraz města přínosný. Svým návrhem nás přesvědčuje o tom, že i nastupující generace architektů bude schopna kvalitně a udržitelně rozvíjet naše města. Otázky a náměty k obhajobě: 1) Navržená koncepce zastavění dané parcely je v současnosti v rámci České republiky neobvyklá. Proč se, podle Vás, podobné příklady stavění v našich městech v současnosti nevyskytují? 2) Jaké materiály jste na fasádách domů použila a proč právě tyto? 3) Která církev by mohla modlitebnu v patře domu č. 5 využívat? Napadá Vás i jiné funkční využití tohoto prostoru? Následuje v architektuře forma funkci nebo funkce formu?
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | A | aktivní, zodpovědný, obětavý, příkladný |
Bakalářská práce studentky Ley Dostálové zaujme ve snaze gradovat nábřeží řeky nárožní obytnou věží a kombinací městských domů. Tento citlivější přístup je ovšem náročnější jak po stránce architektonické tak zejména konstrukční a provozní.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Urbanistické řešení | B | zvolená koncepce vhodně vymezuje nároží ulic Brabansko a Malá Dlážka oceňuji respektování uliční čáry a vymezení soukromého dvora a veřejné ulice vzhledem k tomu, že se jedná o městský dům na nábřeží, očekával bych otevřenější parter do ulice | |
Architektonické řešení | C | - hmotové rozmělnění navržených domů v kontextu s jasným objemem stávajícího objektu Sokola gradující v nárožní obytné věži považuji za ne zcela dotažené - ze záměru vyplývá snaha o vytvoření přirozené městské struktury, avšak práce s měřítkem a jednotlivými objekty působí prvoplánově - v projektu není domyšlen motiv věže a řadového domu - štítové stěny bez oken - materiálové řešení je poplatné koncepci návrhu, přesto zvolené materiály neúplně reflektuji funkční náplň | |
Provozní řešení | B | za hlavní přínos považuji polyfunkční městotvornou náplň parteru jednotlivé byty jsou příliš velké z hlediska celého záměru nepovažuji modlitebnu v tomto rozsahu za vhodnou funkční náplň dispoziční řešení je až na některé formální chyby přehledné: 1np. - vstupní schodiště do bytu 9+kk - nízká podchodná výška architektonická kancelář - 2 vstupy nízká výška a absence zádveří u vstupu do obytné věže z parkoviště 2.np. - zdvojování schodiště v bytě 9+kk chybí vstup do ložnice v mezonetovém bytě 4+kk nedostatečně kapacitní wc v objektu modlitebny 3.-9.np. - dispozičně ok, chybí legenda výkresů 10.np. - ustoupení prosklené fasády výrezně zmenšuje pás obytných pokojů ve věží - pravděpodobně by to měl být nejdražší byt | |
Technicko konstrukční řešení | B | zvolené konstrukční řešení - zděné považuji za vhodné u všech objektů kromě věže, zde bych volil žb skelet vzhledem ke geologickým podmínkám v blízkosti řeky, kde můžeme očekávat naplaveniny, respektuji rozdělení objektů na jednotlivé dilatační celky formální nedostatky v konstrukčním řešení: vynesení žb stropu vs. Otvor v desce na schodiště nad 2. a 3.np. v objektu arch. Kanceláře, zatížení průvlaku strupem v hlavní místnosti modlitebny navržené skladby nejsou zcela ok - viz. Náměty k obhajobě | |
Formální úroveň | C | absence výkresu širších vztahů forma i rozsah zpracování na odpovídající úrovni |
eVSKP id 31668