MÁŠOVÁ, L. Měření reflexu Achillovy šlachy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Slečna Bc. Lenka Mášová měla za úkol se ve své diplomní práci zabývat měřením reflexu Achilovy šlachy. Výsledkem její práce měl být návrh a realizace přístroje pro měření reflexu Achilovy šlachy, který by otestovala na dobrovolnících. Slečna Mášová prostudovala dostupnou literaturu zabývající se řešenou problematikou a pak přistoupila k řešení zadaného problému. Pro snímání reflexu vybrala indukční snímač dovolující jednoduchým způsobem realizovat bezkontaktní snímání. Po zhotovení zkušebního vzorku snímače a po proměření jeho parametrů přikročila k návrhu vlastního zařízení. Navržený přístroj realizovala a na dobrovolnících vyzkoušela jeho funkčnost. Při testech bylo zjištěno, že reflex Achilovky šlachy je možno navrženým a realizovaným zařízením snímat a hodnotit. Tím vlastně prokázala správnost výběru metod a zvoleného postupu návrhu. Při řešení zadání své diplomní práce a zejména pak při realizaci vlastního přístroje projevila velkou píli a byla neobyčejně aktivní. Navíc je nutno uvážit i skutečnost, že s ohledem na svůj studijní obor si musela prostudovat problematiku elektronických obvodů související s návrhem přístroje a to nebylo jednoduché. Seznam použité literatury obsahuje 28 citací, což svědčí o dobré práci s literaturou. Po formální stránce je předložená diplomní práce na solidní úrovni. Několik formálních nedostatků nijak nekazí celkový dobrý dojem. Slečna Mášová splnila zadání své diplomní práce. Proto předloženou diplomní práci doporučuji k obhajobě.
Autorka vypracovala diplomovou práci na téma měření reflexu Achillovy šlachy. Práce je napsaná na šedesáti stranách textu a je rozdělena do sedmi kapitol. Lze konstatovat, že zadání bylo splněno, což je doloženo realizací navrženého zapojení přístroje a jeho otestováním. K textu práce mám však několik připomínek. Součástí zadání je popis možností pro diagnostické využití signálu reprezentujícím reflex Achillovy šlachy. Tento popis je velmi stručně uveden kapitole první a obsahuje pouze jediný odkaz na zdroj z roku 1981. Další popis samotného signálu je pak, trochu nelogicky, uveden v kapitole s názvem Blokové schéma. Základní část práce, popisující návrh a samotné schéma zapojení, je popsána ve čtvrté kapitole na 25 stranách. Dle mého názoru je popis mírně chaotický. Popis začíná definováním požadavků na přístroj a pokračuje energetickou rozvahou, která je založena na již hotovém návrhu (kapitola 4.1). Další část energetické rozvahy je pak v kapitole 4.4, o několik stran dále. Následuje návrh pomocných obvodů, kde autorka popisuje obvody spadající do části elektronického kladívka, součtového zesilovače a výstupní obvody. Zde zvolila obvod TLC272. Důvod pro tuto volbu není příliš jasný, což je dáno i tím, že uvedené parametry tohoto zesilovač jsou promíchány s požadavky na pomocné obvody (str. 31. uprostřed). Kapitola 4.3 pak popisuje přístrojové řešení pro zesílení samotného signálu z indukčního snímače. V této části schématu jsou uvedeny dva filtry typu horní propust. Jeden je tvořen zpětnovazebním zapojením integrátoru a druhý je na výstupu této části schématu. Zde postrádám opět zdůvodnění, proč byl použit výstupní filtr (R12, C8) a ne pouze zpětnovazební filtr s „přísnější“ mezní frekvencí. Autorka dále použila zapojení s aktivní zemí pro zvýšení diskriminačního činitele předzesilovače, což je v pořádku. Z popisu není zcela zřejmé, kam je připojen výstup zesilovače IC3B (obr. 24). K páté kapitole nemám podstatných připomínek. Snad jen to, že mohly být ukázány nasnímané signály v prostředí Biopac a LabView (pokud byly sejmuty) a uveden typ akviziční karty. Funkčnost přístroje je však dostatečně dokumentována v šesté kapitole. Po stránce formální je práce průměrná. Obsahuje drobné překlepy, prázdná místa na konci stránek, nejednotné formátování soupisu literatury či chybí číslování vztahů. Také některé nadpisy podkapitol nejsou příliš vhodné (např. 4.2 či 4.3). Odkazy na obrázky pak místy v práci chybí nebo jsou definovány vágně, např. „Připojení mikrofonu je patrné z odpovídající části schématu.“, přičemž není uvedeno číslo obrázku. Také mohly být shrnuty výsledné parametry přístroje (zesílení, CMR, vstupní odpor, případně cena realizace atd.), včetně srovnání s jinými přístroji (ať již z hlediska parametrů či konstrukce). Na diplomové práci oceňuji především skutečnost, že byla obvodově realizována a je zcela funkční. Diplomantka tak prokázala, že je schopna realizovat inženýrské dílo. Prezentovaný text pak mírně snižuje kvalitu tohoto faktu. Přes uvedené připomínky hodnotím práci stupněm B/87bodů.
eVSKP id 65489