GAJDŮŠKOVÁ, K. Numerické metody analýzy polarizace světla ve sluneční koróně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Hoderová, Jana

Práce má rozsah textové části 25 stran, je členěna na úvod, 7 kapitol a  kapitol a závěr.  Kapitola 2 stručně shrnuje obecné fyzikální informace o polarizaci světla, kapitola 3 na čtyřech stranách rozepisuje, jak pohlížet na obraz jako na matici, resp. na matice. Kapitola 4 je věnována interpolaci třech hodnot R, G, B pro každý pixel obrazu sinusoidou s cílem získat informaci o intenzitě světla v každém pixelu spojitou funcí. Kapitola 5 o nepolarizované složce světla je tak trochu uměle oddělená. Myšlenkově přitom navazuje přímo na obsah kapitoly 4. Kapitola 6 se zabývá korekcí obrazu, která byla zařazena dodatečně a ne úplně ideálně začleněna do textu. Potřeba korekce vyplynula až při zpracování vstupních dat z potřeby vizualizovat i struktury, které byly na obrazech nevýrazné. Musím konstatovat, že práce sklouzla jen po povrchu zadaného tématu. Velkým zklamáním byla zřejmá snaha se vyhnout korektnímu zápisu matematického aparátu. Domluva byla, že v práci bude věnována pozornost například fyzikálním vztahům pro intenzitu světla v souvislosti s průchodem polarizačním filtrem. Příležitost obohatit práci matematikou byla i při zavedení gama korekce, ale ani ta nebyla využita a opět se sklouzlo jen po povrchu. Přitom právě bakalářská práce na matematickém oboru by měla prokázat schopnost studentky matematický aparát správně používat a bylo to i jedním z cílů práce. Práce se nečte úplně dobře, je poznat, které pasáže jsou inspirované textem z citovaných zdrojů. Ve chvíli, kdy autorka formuluje vlastní myšlenky, tak je text formulovaný až naivně.  Práci hodnotím E/dostatečně.

Posudek oponenta

Štarha, Pavel

Předložená bakalářská práce se zabývá analýzou polarizovaného světla ve sluneční koróně na základě zpracování snímků pořízených během úplného zatmění Slunce. Cílem práce bylo určit nepolarizovanou a polarizovanou složku světla a úhel polarizace. Práce je členěna prakticky do sedmi kapitol. Úvod a závěr se za kapitoly nepovažují, proto se zpravidla nečíslují. Po úvodu následují dvě kapitoly, které se věnují základním pojmům a to polarizaci světla a digitálnímu obrazu s názvem Analýza obrazu. Tento název kapitoly je však zavádějící, neboť je zde uvedena pouze reprezentace obrazu a jeho typy. Celá tato kapitola je psána velmi populárně a nepřesně. Chybí zde zavedení pojmu digitální obraz, který je v textu nazýván obrázkem, někdy obrazem či fotografií. Dále chybí korektní zavedení barevného prostoru RGB. Jednotlivé složky tohoto prostoru jsou někdy označovány jako barvy, což způsobuje nepřehlednost textu, neboť pojem Barva má svůj vlastní význam. V práci se používá pojem bitová barevná hloubka i pro šedotónové obrazy místo pojmu bitová hloubka. U 8-bitového obrazu pixely nenabývají 256 čísel, jak je uvedeno, ale nabývají 256 úrovní. Ukázka skládání barevného obrazu ze tří jasových složek není dle mého názoru zcela názorná. Následující kapitoly se již zabývají vlastní problematikou s názvem Analýza polarizace, Nepolarizovaná část světla, Korekce obrazu , Polarizovaná část světla a Roviny polarizace. Uspořádání a rozdělení těchto kapitol není příliš vhodné, neboť Korekce obrazu měla být ještě zařazena před vlastní realizační část. Dvě kapitoly obsahuji pouze jednu podkapitolu a tímto podkapitola ztrácí význam. Celkově práce je chudá na formální popis, při popisu řešení soustavy rovnic mi chybí jednoduché odvození důležitých vztahů, které by zvýšili celkovou úroveň práce. Zde se autorka také dopouští chybné chronologie, kdy nejdříve řeší soustavu rovnic a na základě chybových hlášení MATLABu, upřesňuje podmínky řešitelnosti, které by měly být určeny jako první. Grafická úprava práce je na dobré úrovni, nicméně pro lepší názornost snímků sluneční koróny by bylo vhodné snímky publikovat v negativním zobrazení. Studentka cíle bakalářské práce splnila, i když precizní popis použitého matematického aparátu je diskutabilní. Přes veškeré výtky práci doporučuji k obhajobě. Dotazy: Na přelomu stran 26 a 27 určujete podmínky řešitelnosti vztahu (4.7) pro případ hodnoty parametru P=0. Na závěr tvrdíte, že je rovnice řešitelná nezávisle na hodnotě P. Je toto tvrzení korektní? Na straně 27 dole píšete: "To znamená, že veškeré světlo, které filtrem prošlo, bylo světlo nepolarizované." Pokud světlo projde polarizačním filtrem, tak nutně musí být polarizované. Můžete uvést korektně princip určení úrovně nepolarizované složky světla a jak se pozná, že světlo je nepolarizované?

eVSKP id 150351