DOHNALOVÁ, B. Stanovení hydroxymethylfurfuralu v medu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Diviš, Pavel

Vypracování bakalářské práce studentky Barbory Dohnalové bylo ovlivněno probíhající pandemií covid-19, přesto však studentka během přibližně dvou měsíců kdy bylo možné pracovat v laboratoři provedla většinu plánovaných experimentů a práci dokázala dokončit a odevzdat v požadovaném termínu. Studentka více komunikovala s konzultantem práce, jako vedoucí práce jsem měl omezenější informace o průběhu práce a stavu textu práce, a to i přesto že se studenty proběhlo několik pracovních setkání po internetu v době pandemie. Celkově hodnotím práci Barbory Dohnalové známkou B/velmi dobře a doporučuji její bakalářskou práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Slavíková, Zuzana

Bakalářská práce studentky Barbory Dohnalové se věnuje problematice stanovení hydroxymethylfurfuralu (HMF) v medu. Byla sepsána literární rešerše, která se věnovala popisu medu, jeho výrobě, složení a falšování. Dále byl charakterizován HMF, způsoby jeho vzniku a metody jeho stanovení. V experimentální části se studentka věnovala popisu přípravy kalibračních roztoků a poté i reálných vzorků medu za účelem stanovení HMF a validaci metody. V kapitole Výsledky a diskuze jsou pak uvedeny koncentrace HMF v jednotlivých vzorcích medu a validační parametry použité metody stanovení HMF. Tím bylo splněno zadání bakalářské práce. Jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují, některé jsou ovšem velice krátké (např. kapitola 3.6 „Příprava roztoků pro stanovení přesnosti metody“ obsahuje pouze jednu větu). V experimentální části se jako nadbytečné jeví uvádění přesné přípravy jednotlivých koncentrací kalibračních roztoků. Naopak metody pro stanovení limitů detekce, kvantifikace a přesnosti metody mohly být popsány podrobněji. Výsledky práce jsou uvedeny přehledně v tabulkách a grafech. Uvedené chromatogramy jsou odrazem dobře nastavené metody měření a odpovídají složitosti matrice vzorků. Na druhou stranu k optimalizačním a validačním parametrům metody (limit detekce, kvantifikace apod.) nejsou uvedeny rovnice ani odkazy na způsob jejich vypočtení. Stejně tak není uveden postup testu výtěžnosti metody (určení přesnosti metody), jehož výsledky ovšem uvedeny jsou. Současně u některých dat chybí odchylky měření, resp. chybové úsečky. V práci také chybí zhodnocení validačních parametrů nastavené metody a případně jejich diskuze. Problematika čiření vzorků medu pro analýzu mohla být více rozvedena, například o navržení vhodnějších postupů čiření medu. Ovšem bylo provedeno porovnání získaných koncentrací HMF ve vzorcích medu s několika dalšími publikacemi. Studentka použila celkem 31 citací, z toho několik odborných článků z posledních let. Vzhledem k rozsahu práce je toto množství dostatečné, všechny kapitoly i obrázky byly řádně citované. Jednotlivé citace zdrojů ovšem nemají vždy stejnou strukturu. Po jazykové stránce je práce pochopitelná, ne však bezchybná. Objevují se zde „věty“ bez sloves (str. 21), některá slovní spojení nejsou vhodně zvolena (např. medy zbavené falšování, str. 27). Po formální stránce obsahuje práce řadu chyb. Kapitoly druhého i třetího stupně často zbytečně začínají na nové stránce. Styl nadpisů ani typ písma neodpovídá typografickým pravidlům pro psaní závěrečných prací. Některé odstavce jsou příliš dlouhé a čtenář se v jejich obsahu snadno ztratí. V práci chybí číslování uváděných rovnic. Také by bylo vhodné v textu použít pevné mezery mezi předložkami (spojkami) a podstatnými jmény, aby nedocházelo k jejich rozdělování na konci řádků. V závěru byly stručně shrnuty všechny získané výsledky. Bylo konstatováno, že koncentrace HMF v analyzovaných vzorcích medu splňují podmínky pro jeho maximální množství dané Vyhláškou č. 76/2003 Sb. Byly také odůvodněny vyšší koncentrace HMF v daných vzorcích medu. Závěry práce byly formulovány srozumitelně a lze s nimi souhlasit. Práci celkově hodnotím za C (dobře).

eVSKP id 131705