BABINCOVÁ, K. Organické solární články připravené metodami kompatibilními s tiskovými technologiemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Kristina Babincová přistupovala k řešení bakalářské práce velmi zodpovědně, připravila a charakterizovala velké množství vzorků různými technologickými postupy. Jedním z nich měl být i materiálový tisk. Vzhledem k tomu, že tiskárna Dimatix je nefunkční, musely být aplikovány jiné metody přípravy tenkých vrstev fotovoltaických článků. I přesto že byly použity velmi jednoduché postupy přípravy článků, je jejich účinnost dostatečná k tomu, aby mohly být studovány pro využití v praxi. Problémy měla studentka při vlastním sepisování bakalářské práce a to především ze stylistického hlediska
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A |
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku tisknutelných organických solárních článků na bázi objemového heteropřechodu P3HT:PCBM. Teoretická část této práce se věnuje popisu elektron-donorních a elektron-akceptorních materiálů, dalším materiálům používaných při přípravě organických solárních článků a dále pak popisuje možnosti depozice tenkých organických vrstev. V experimentální části autorka připravila různé struktury fotovoltaických článků, následně provedla jejich elektrické charakterizace a zpracovala naměřené výsledky především z pohledu účinnosti konverze sluneční energie na energii elektrickou. Závěr práce pak uceleně shrnuje všechny dosažené výsledky bakalářské práce. Autorka se v celé práci dopouští řady jazykových a formálních chyb. Některé věty dokonce ztrácí na smyslu/významu. Příkladem může být poslední věta druhého odstavce na str. 11 (cituji: „Pro srovnání zařízení ZnO-APhS-CdSe/P3HT s ZnO/P3HT má přibližně 4,8 přehybů v účinnosti konverze energie, což je výsledkem redukce ztráty zkratu a interfaciální rekombinace.“). Dále pak např. první věta na str. 20 (cituji: „Solární simulátory firmy LOT-Quantum Design poskytují širokopásmové spektrum blízké širokopásmovému spektru od ultrazvuku k infračervené oblasti.“) a jiné. Tento fakt je jedinou slabou stránkou předkládané práce. Naopak velice pozitivně hodnotím zpracování experimentální části. Je zřejmé, že autorka musela zvládnout připravit širokou škálu solárních článků, počínaje referenčními články připravovanými v inertní atmosféře až po články připravované za laboratorních podmínek a měřené na ohebných plastových substrátech. Musím tak konstatovat, že experimentální část této bakalářské práce svou kvalitou výrazně převyšuje kvalitu teoretické části. Jako celek pak práce působí celistvým dojmem. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením velmi dobře (B).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 113461