BURDA, P. Možnosti postkvantové kryptografie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cíle bakalářské práce považuji za částečně splněné. Student implementoval vlastní knihovnu pro paměťové a výkonové testy post-kvantových schémat. Aplikace je funkční a spustitelná na platformě Intel i ARM. Práce však úplně postrádá popis vývoje této aplikace. Je zde popsáno pouze uživatelské rozhraní a výstupy aplikace. Implementace algoritmu NewHope na čipové kartě MultOS je nefunkční. Popis implementace má rozsah 1 strany A4 bez bližších detailů. Tudíž není jasné, co karta reálně počítá. Student během semestru příliš nekonzultoval a jeho aktivita byla minimální. Vývoj vlastní aplikace na čipovou kartu a vlastní sepisování celé bakalářské práce bylo zahájeno dva týdny před jejím odevzdáním. Práce má rozsah pouze 20 stran, z toho vlastní přínos je popsán pouze na 11 stranách. Finální verze práce byla vedoucímu předložena až po jejím odevzdání. Po formální stránce obsahuje text několik překlepů a gramatických chyb, nejsou definovány všechny použité zkratky a student se neodkazuje na obrázky v textu. Práci hodnotím známkou D s 62 body.
Bakalářská práce se zabývá post-kvantovou kryptografií a klade si za cíl testovat jejich výpočetní a paměťové možnosti včetně implementace na čipovou kartu. Teoretická část krátce popisuje postkvantovou kryptografii a pouze stručně zhodnocuje perspektivní postkvantová schémata. V praktické části, student vytvořil knihovnu pro srovnání schémat, vybral nejvhodnější schéma (Newhope) a to se pokusil implementovat na čipovou kartu platformy MultOS. Nicméně u samotného popisu testování implementace v sekci 5.1 student přiznává, že implementace nevrací správnou hodnotu a obsahuje neurčitou chybu. Zadání práce bylo přesto z větší části splněno. Oborná úroveň práce je pouze uspokojivá. Zhodnocení postkvantových schémat (viz sekce 3.2) je velmi stručné a působí vágně. Prezentace výsledků, jejich diskuze a popis praktického řešení jsou rovněž velmi strohé. Celkový počet stran této práce je podprůměrný, od úvodu po závěr se jedná o 19 stran. Ani po přihlédnutí na zdrojové kódy, kde jsou zřídka uvedeny české či anglické komentáře, nelze jednoznačně určit, jaké části kódů jsou převzaté a jaké části jsou vlastní tvorba studenta. Práce obsahuje i několik formálních nedostatků, kde lze zahrnout např. pravopisné chyby nebo nekompletní seznam zkratek. Celkově lze konstatovat, že práce je na dobré úrovni a to hlavně díky praktické činnosti studenta, která však bohužel nebyla dobře popsána. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením C, 70 bodů.
eVSKP id 118090