HARANT, M. Model experimentálního zařízení pro studium přestupu tepla v jaderném reaktoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Miroslav Harant se ve své práci zabývá návrhem experimentálního zařízení pro studijní účely krize varu. V teoretické části se nejdříve věnuje obecnému úvodu do jaderné energetiky a následně je celkem přehledně zpracována problematika přestupu tepla. V praktické části se student věnuje návrhu primárního okruhu experimentálního zařízení v termohydraulickým programu TRACE, které bylo sestrojeno v rámci projektu KISP. Student sestrojil nejprve zjednodušený okruh, pro který proběhlo měření, a následně sestrojil celý primární okruh. Vzhledem k tomu, že se studentovi nepodařilo odladit zjednodušenou část smyčky, model celého okruhu je také nefunkční. Musím ale dodat, že tvorba modelu v TRACE není nic jednoduchého a pro studenta to bylo něco úplně nového. Je však škoda, že se autor v práci více nezamyslel nad odchylkami mezi simulovanými a naměřenými hodnotami Musím také konstatovat, že student nezapracoval všechny připomínky ze strany vedoucího práce, jejímž důsledkem je nižší kvalita textu. Příkladem je kapitola 2.4 Princip tlakovodní elektrárny, která obsahuje několik nepřesných technických formulací. Dále je uveden ne zcela přesný popis použitých programů (kapitola 5.2 a 5.3) a autor se nevyvaroval použití neodborných výrazů (pumpa vs. čerpadla) a nedostatečně interpretoval naměřené výsledky. Student jako výsledky uvádí grafické zobrazení náběhu čerpadla, rozložení tlaků po nodech v jednotlivých komponentech. Z těchto grafů, ale není možné vytvořit nějaké závěry. Jsou zde uvedeny bez jakéhokoliv komentáře. Bylo by také vhodné, tyto grafy pojmenovat plnými názvy a né pouze zkratkami, jak je uvedeno. Popis reálné a simulované smyčky je taktéž nedostatečný. Student neuvádí typ výměníku, který zde byl použit ani jakým způsobem byl modelován v programu TRACE. V práci se dále objevují gramatické chyby, na str. 17 je část textu psaná jiným fontem. U grafů se vyskytují popisky os v angličtině. Student chodil svojí práce konzultovat nepravidelně, což se také projevilo na její kvalitě. Z důvodů výše uvedených hodnotím práci D/65 bodů a doporučuji práci k obhajobě.
Student Miroslav Harant se ve své práci zabývá experimentální zařízením pro studium krize varu v jaderném reaktoru. Po první úvodní kapitole se ve druhé kapitole zaobírá úvodem do fyzikálních a technických základů jaderné energetiky. Třetí kapitola je věnována rozboru vedení tepla v palivovém proutku. Čtvrtá kapitola je věnována jednofázovému a dvoufázovému proudění v kontextu přenosu tepla v jaderném reaktoru. Pátá kapitola je následně věnována popisu modelovaného zařízení, sestavení modelu a prezentaci výsledků. K práci se dovoluji vyjádřit následujícím způsobem: Vzhledem k tomu, že simulovaný stand je plánován jako výzkumná a učební pomůcka na pracovišti ÚEEN, tak řešené téma je aktuální. Po obsahové stránce je teoretická část zpracována dostatečně, přičemž část týkající se přenosu tepla je zpracována poměrně detailně. Na druhou stranu velké výhrady mám ke stylu zpracování. Práce je často psána zkratkovitě, v celém textu je velké množství nejasných formulací, často se setkáváme i se zcela zavádějícími definicemi a popisy, např. na str. 16: autor uvádí, že okamžité neutrony vznikají krátce po štěpení, zpožděné několik sekund po ní, na str. 18 se nachází nadpis „Průběh reaktoru“, který je nesmyslný. Na téže straně uvádí, že vyhořívání absorbátorů zvyšuje „kvalitu štěpení“. Integrační meze v rovnicích 3.1-3.3 jsou nesmyslné, rovnice 3.22-3.24 chybí, nebo byly přejmenovány, Grashofovo číslo je nesprávně definováno. U obrázků se setkáváme s horší kvalitou a anglickými popisky. Závěr je z části tvořen jako úvod a nepovažuji ho za dostatečný. Použité písmo někdy neodpovídá šabloně. U výpočetní části zcela postrádám diskuzi výsledků, která by aspoň částečně vysvětlila rozdíl mezi hodnotami změřenými na standu a výsledky modelu v programu TRACE. Mám za to, že některá zjednodušení použitá při sestavení modelu neměla být vůbec použita, jelikož právě ty mohou být příčinou rozdílu mezi modelovými a experimentálními hodnotami. Pokud by byla provedena revize modelu a byl by zpracován detailněji, mohla by být práce přínosná pro další vědecký výzkum na ÚEEN. Zatím je přínos práce diskutabilní. Celkem je citováno 19 zdrojů, zdroje je možno považovat za důvěryhodné. Čtyři jsou psány v anglickém jazyce, přičemž se jedná o manuály k programům. Citace v textu použity jsou, ale ocenil bych, kdyby byly více použity v samotném textu než na konci kapitoly a odstavce. Práci doporučuji k obhajobě, na základě výše uvedených připomínek práci hodnotím 69ti body, tedy stupněm D.
eVSKP id 94057