ZAHRADNÍK, P. Propagace studijního oboru Angličtina v elektrotechnice a informatice prostřednictvím letáků: jazyk reklamy v praxi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem předložené bakalářské práce bylo představit typické prvky jazyka reklamy a reklamní komunikace prostřednictvím tištěných dokumentů, představit studijní obor Angličtina v elektrotechnice a informatice (H-AEI) z objektivního a subjektivního úhlu pohledu a vytvořit tři letáky propagující tento obor. V analytické části si práce kladla za cíl tyto letáky rozebrat z hledisek uvedených v teoretické části a vzájemně je porovnat. Stanovené cíle práce byly zcela splněny. Na práci lze ocenit její celkovou soudržnost a propojenost teoretické a praktické části. V části teoretické autor prezentuje výběr jevů, které jsou relevantní pro jazyk reklamy, včetně typů vět z několika perspektiv v souvislosti s modalitou; nejčastějších sloves, která se v reklamním diskurzu vyskytují v rámci imperativu; fungování otázek v reklamě; používání a funkce spojek when a if; složenin (compounds) v reklamě, obzvláště v jejich premodifikační pozici; a v přehledu typického reklamního lexika autor důkladněji rozebral přídavná jména a slovesa. Kapitola Print advertising představuje reklamu jako koncept i jako produkt, nabízí členění reklamy podle komunikačního média, cílového příjemce a podle funkce. Zahrnuto je i pojednání o účelu reklamy a jejím dopadu na společenské a ekonomické struktury. V teoretické části se autor podrobně věnuje také roli typografie v tištěné reklamě, včetně psychologického dopadu jednotlivých typů písma na cílového čtenáře. Propagační letáky důsledně rozebrané v analytické části práce zrcadlí kreativitu autora a jeho snahu oslovit co nejširší spektrum potenciálních uchazečů o daný obor. Bakalářská práce je napsána ve formálním stylu s prvky stylu populárně naučného. Autor píše čtivým jazykem, v němž se místy vyskytují méně závažné chyby, které však nekomplikují porozumění textu. Práce je přehledná, provázaná, logicky členěná a po formální stránce zcela vyhovuje nárokům kladeným na bakalářskou práci, včetně správných citací a parafrází, jejichž zdroje jsou konzistentně uvedeny v seznamu použité literatury. Bakalářskou práci hodnotím 96 body, známkou A.
Jazyk práce je velice solidní, snad jen občas chybí člen nebo je použita nesprávná předložka. Vyjadřování je lexikálně i syntakticky nejenže povětšinou správné, ale i poměrně bohaté. Práce má jasný směr a cíl, je logicky strukturovaná. Výtky se týkají obsahu a povětšinou se odvíjejí od absence funkčního pohledu na jazyk jako diskurz. Ačkoliv autor prezentuje práci jako analýzu diskurzu, jde spíše o analýzu multimodálního textu a použitého jazyka. Nedostatečná pozornost je přitom věnována kontextu, resp. moderním lingvistickým teoriím jako pragmatika či analýza diskurzu. Širší kontextový pohled na komunikativní akt by autora jistě dovedl k mnohem důslednějšímu a detailnějšímu rozboru zásadních marketingových aspektů jako cílové skupiny a konkurence, a to jak z pohledu alternativních nabídek, tak marketingových strategií a žánrů, které konkurence používá. Příznačné je v tomto ohledu slovní spojení “slightly imperative mood”, jež autor použil na str. 38 - slovesný způsob je diskrétní syntaktická kategorie a nelze ji kvantifikovat pomocí příslovcí, autor však zjevně cítil potřebu vyjádřit se ve skalárních termínech charakteristických pro analýzu diskurzu. Zde by bylo na místě aplikovat např. alespoň typologie řečových aktů. Tyto problémy úzce souvisí s povážlivě zastaralou sekundární literaturou - v roce 1966, kdy byl publikován hlavní zdroj, ze kterého autor čerpá, ještě Teorie řečových aktů neexistovala. Přechod mezi teoretickou a praktickou částí je dosti náhlý. Samotná kapitola 4 pak příliš úzce a mechanicky kopíruje primární zdroj a hovoří jazykem reklamním, persuazivním, nikoliv popisným či argumentačním. Pilíř praktické části práce, tři letáky, které mají propagovat studovaný obor, považuji celkově za poměrně zdařilé, zejména leták č.1. U letáku č.2 je problematická čitelnost textu (zvláště prvního sloupce, kde je na pozadí až příliš členitá a pestrá budova) a objemová nerovnováha mezi prvním a druhým sloupcem. Chybí také název propagovaného oboru, případně odkaz na detailní informace. Adresáta leták tedy sice nejspíš zaujme, ale není jasné, k čemu by jej měl pohnout. U letáku č.3 zhoršují čitelnost světla v pozadí. Za úvahu také stojí prozkoumat, jaká je první asociace, kterou představa sezení na přednášce v maturantovi vyvolá -- dost možná, že by nemusela být pozitivní. Dále je sporné, zda seznam oblastí studia či modulů bude pochopen jako takový a zda cílová skupina rozumí pojmům lingvistika a analýza diskurzu. Zde je také třeba podotknout, že zatímco při analýze cizího textu je “hedging” namístě, neboť o záměru autora a cílové skupině můžeme mnohdy jen spekulovat, v této práci je autor tvůrčím účastníkem ve zkoumaném (a tvořeném) komunikativním procesu, měl by proto být schopen přesně (bez výrazu "maybe") popsat účel a cílovou skupinu vytvořených textů.
eVSKP id 119370